Chci dokázat světu, že i my Romové můžeme něčeho dosáhnout, líčí klientka Bedny

Někdo se narodí do „zlaté kolíbky“, druhý takové štěstí nemá. Sedmnáctiletá Petra dobře ví, jaké to je být Romkou, přespávat po azylových domech a ubytovnách. Nebo se místo nezávazné zábavy s vrstevníky starat o sourozence. Dokáže popsat bolest, kterou prožijete po ztrátě otce i sestry. „Bylo stresující se s jejich odchodem smířit. Žila jsem v jiném světě,“ přiznává dívka křehké konstrukce, ale nezlomné povahy. „Petra dokáže působit velmi dospěle. Jde o člověka, který má odpovědný přístup ke svému životu i okolí,“ oceňuje Tamara Major, terénní pracovnice z Bedny.

Do prostor v „Křižáku“ dorazila Petra poprvé v „koronavirové době“. Důvod byl jasný, doma neměla internet a nemohla se účastnit školní výuky. „Byla uzavřená. Chodila stále s kapucí na hlavě a vůbec se s námi nebavila. K lidem cítila nedůvěru,“ vybavuje si Kamila Zelená, koordinátorka Bedny. Naštěstí netrvalo dlouho a ledy se prolomily. „Být Romka je těžký, spousta lidí na nás má různé názory a je k nám vážně hnusná,“ vysvětluje Petra důvody, proč se stáhla do ochranné ulity. „Už jsem se s tím smířila. Má to i své výhody. Mám talent k muzice, tanci a kultura mě obecně baví,“ uvědomuje si.

Do Bedny chodí velmi ráda. „Nejvíce mě baví lidi, kteří tam jsou. Hlavně pracovnice, které s námi tráví hodně času a snaží se nám pomoci být lepšími lidmi,“ sděluje sympatická slečna, jež si může alespoň na chvíli odpočinout od běžných starostí. „Bylo nás šest dětí, teď už je nás jenom pět. Moje rodina je takový složitý případ. Dospělí jsou jako děti,“ charakterizuje dívka, která často zajišťuje chod domácnosti. „Mamce pomáhám s vařením a úklidem, sourozencům s přípravou do školy,“ vypočítává své povinnosti. „Poměrně nápor na tak mladou holku,“ doplňuje Zelená.

Vedle toho nechce Petra zapomínat na sebe. „Vymyká se z komunity, pro níž nemá vzdělání hodnotu. Dře na sobě a jde si za svým cílem. Pokud se jí něco nepodaří, tak od toho neutíká a vytrvá,“ těší Major. Její slova může hrdinka našeho příběhu už brzy potvrdit. Na vytouženou „zdrávku“ se loni přes poctivou přípravu v Bedně nedostala a v září proto zahájila studium na učebním oboru kuchař a číšník. „Chtěla bych se pokusit o přestup. Chci dokázat světu, že i my Romové můžeme něčeho dosáhnout. Mým snem je pomáhat druhým lidem,“ zakončuje odhodlaně.