Česko si připomíná slovanské věrozvěsty

5. července 2024 (06:51)

foto: pribram.cz/Jakub Pečenka

V Česku se památka slovanských věrozvěstů připomíná 5. července jako státní svátek od roku 1990, stejně jako den poté Den upálení Mistra Jana Husa.

Česká republika dnes slaví státní svátek, kterým si připomíná příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Jejich misie ovlivnila rozvoj křesťanství, kultury a vzdělanosti slovanských národů a položila základy české státnosti.

Slovanští věrozvěstové Cyril (vlastním jménem Konstantin) a Metoděj - bratři, kněží ze Soluně - jsou katolickými i pravoslavnými světci a spolupatrony Evropy. Na žádost velkomoravského knížete Rostislava přišli na jaře roku 863 na Velkou Moravu. Jejich památka se původně připomínala v březnu, v roce 1863 stanovil papež Pius IX. den oslav jejich příchodu na 5. červenec.

Do bohoslužeb zavedli slovanský jazyk, pro který Konstantin vytvořil vlastní písmo a s pomocí hlaholice přeložil do staroslověnštiny například téměř celý Nový zákon a žalmy. Vytvořili světský a církevní zákoník a dali mnoho podnětů pro zpěv, ikonografii a kazatelskou činnost i pro politiku, diplomacii a hospodářství.

V Česku se památka slovanských věrozvěstů připomíná 5. července jako státní svátek od roku 1990, stejně jako den poté Den upálení Mistra Jana Husa. Po oba volné dny mohou zůstat i větší obchody otevřené bez omezení. Nevztahuje se na ně zákaz prodeje, který platí třeba třeba 28. září a 28. října či některé sváteční dny o Vánocích či Velikonocích.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz/ČTK

autor: Tomáš Pečenka