Česko má po víkendu nový teplotní rekord 41,9 stupně, ale lidé kolabovali, pět utonulo

Koupaliště po celý víkend i v týdnu čelila náporu návštěvníků a podle dostupných informací od pátku utonulo pět lidí. Záchranáři také zaznamenali stovky kolapsů, častou příčinou zdravotních potíží byla dehydratace a přehřátí organismu.

V Doksanech na Litoměřicku padl teplotní rekord pro ČR v sobotu i v neděli. V sobotu tam naměřili 40,9 stupně, v neděli o stupeň více. Podle tamního starosty Jaroslava Josky to není důvod ke slavení, ale spíš doklad toho, že se klima otepluje. Rekord pro 28. června i pro měsíc červen překonaly nebo dorovnaly podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) téměř všechny stanice, které měří teplotu alespoň 30 let. Na polovině ze 171 stanic nebyla nikdy naměřena vyšší teplota. V pražském Klementinu, které počasí nepřetržitě sleduje od roku 1775, bylo dnes 39,7 stupně, čímž padl jeho sobotní absolutní rekord 39 stupňů.

Kolapsy z vedra a utonutí
Lidé hledali zchlazení často na koupalištích, v rybnících i přehradách. V některých areálech byla návštěvnost na hranici kapacity. Od pátku utonulo v Česku podle dostupných informací pět lidí. Šlo o ženu utonulou v pátek v rybníku Skalník v Dobřejovicích u Prahy, dále o mladíka, kterého potápěči hledali od sobotního odpoledne v přehradě Hracholusky a jeho tělo našli v neděli dopoledne. V sobotu se také utopil pětatřicetiletý muž v zatopeném lomu u Dolní Rožínky na Žďársku, v neděli kolem poledne utonul asi 28letý muž na Slapské přehradě v kempu Ždáň a odpoledne muž v jezeře Milada na Ústecku.

Záchranářům v některých krajích o víkendu narostly počty výjezdů, zaznamenali stovky kolapsů a zásahů souvisejících s vedrem. Zasahovali také u úrazů na koupalištích.

Velkou část pacientů tvořili lidé starší 60 let. Při kolapsu utrpěla část lidí navíc také úraz, nejčastěji rukou, nohou nebo hlavy. Hlavní příčinou zdravotních potíží byla podle záchranářů dehydratace a přehřátí organismu způsobené dlouhodobým pobytem na přímém slunci.

Současná vlna veder je podle vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe ve střední Evropě jednou z největších a má negativní vliv na společnost. Epizod, kdy maximální denní teplota přesáhne alespoň tři dny po sobě 30 stupňů Celsia, přibývá a vlny se vyskytují častěji. Patrně nejzávažnějšími dopady jsou tzv. nadúmrtí, tedy počet zemřelých přesahující průměr. Dosud nejdelší zaznamenaná vlna v Česku trvala 36 dnů, zhruba od poloviny července do poloviny srpna 2015. "Tehdy od 3. do 15. srpna zemřelo o 17 procent více lidí na následky kardiovaskulárních onemocnění než ve zbytku roku v průměru. Denně to znamenalo úmrtí 22 lidí navíc," uvedla za vědce Monika Hojdanová.