Ceny pečiva klesat nebudou, lze očekávat spíše pomalejší zdražování

23. července 2022 (08:46)

foto: pixabay

V červnu podle Českého statistického úřadu vzrostly ceny zemědělských výrobců meziročně o 42,5 procenta, v květnu meziročně o 39,2 procenta.

Cena pšenice na světových trzích poslední dva měsíce klesá, ke snížení cen pečiva a dalších potravin to ale v blízké době spíše nepovede. Očekávat lze spíše výrazný pokles rychlosti zdražování, bude ale záležet na tom, jak se budou vyvíjet ceny energií. Do cen potravin se také může ještě promítnou zdražování například hnojiv nebo obalů. ČTK to řekl agrární analytik Petr Havel.

Na to, že cena pšenice na komoditních trzích za poslední dva měsíce klesla o čtvrtinu, upozornil tento týden ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). "Pokud ceny energií výrazně neporostou, pokles ceny obilí by se měl již brzy pozitivně projevit i v cenách pečiva," uvedl na twitteru.

Podle Havla lze souhlasit s tím, že ceny na světových komoditních trzích klesají, není tomu tak ale u energií. "Pokud by klesly ceny energií a zároveň ceny strategických zemědělských komodit, tak by se měl současný růst cen chleba a pečiva i jiných potravin téměř zastavit, ale stagnaci cen nebo jejich pokles nepředpokládám," uvedl.

Energie a suroviny nepředstavují jediné náklady, které se do cen potravin promítají. Vysoko se stále drží ceny průmyslových hnojiv a potravinářům nebo obchodníkům také rostou náklady na mzdy nebo obalové materiály, doplnil. Poznamenal také, že čeští výrobci stále čerpají ze zásob například hnojiv nebo obalů, které nakoupili ještě před zdražováním a na trh se nyní dostanou potraviny, do kterých se teprve promítne zdražování komponentů pro výrobu z minulých měsíců.

Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala dochází k poklesu cen komodit na trzích v době žní každý rok v reakci na dočasně vyšší nabídku. Komora očekává, že pokles bude spíše krátkodobá záležitost. "Obiloviny tvoří obvykle deset až 15 procent ceny pečiva. Současně nelze očekávat snížení cen energií, končí období fixaci většině podniků a Evropa nemusí mít dostatek dodávek. Zbytek ceny pečiva tvoří energie a mzdové náklady," uvedl.

Havel dodal, že čeští zemědělci sice vycházejí ze světových cen, ale trhy jednotlivých zemí EU mají svá specifika, jako je například objem produkce nebo kvalita sklizní. "ČR má problém, že musí zhruba polovinu své produkce obilovin vyvážet, a bohužel nemá přístup k moři, což znamená vícenáklady na dopravu, protože ceny jsou obvykle v místě dodání, což je nejčastěji Hamburk," dodal.

V červnu podle Českého statistického úřadu vzrostly ceny zemědělských výrobců meziročně o 42,5 procenta, v květnu meziročně o 39,2 procenta. Ceny naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Zdražovala především rostlinná výroba, ve které ceny stouply meziročně o více než 58 procent. Obiloviny zdražily proti loňskému červnu o 68,5 procenta, olejniny o téměř tři pětiny a brambory o 39,2 procenta. V živočišné výrobě byly ceny meziročně vyšší o 23,5 procenta. Ceny skotu stouply skoro o třetinu a mléko zdražilo o čtvrtinu.

Asociace: Drahé energie mohou přinést další vlnu zavírání malých prodejen
Rostoucí inflace a především drahé energie a tlak na mzdy mohou podle Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) přinést další vlnu zavírání malých prodejen. Týkat se to bude především venkova. Ve městech může být trend i mírně opačný, ale ani tam nelze očekávat výrazné počty nových obchodů. Na dotaz ČTK to uvedl předseda AČTO Pavel Březina.

Z dat společnosti NielsenIQ vyplývá, že letos v lednu meziročně vzrostl počet prodejen s potravinami do 400 metrů čtverečních, a to o 120 na 7059. V lednu roku 2019 jich fungovalo 7111, další dva roky malé koloniály na trhu ubývaly. Počty se týkají tzv. organizovaných prodejen, které jsou součástí nějaké sítě.

NielsenIQ sleduje i vývoj tzv. nezávislých prodejen zahrnující například obchody provozované vietnamskými podnikateli. Těch bylo letos v lednu v provozu 4936, proti prvnímu měsíci předchozího roku o 26 méně. V lednu roku 2019 jich bylo 5063. "Začátkem tohoto roku se uskutečnila kompletní revize počtu prodejen a absolvovali jsme přechod z odhadovaných dat na skenovaná, počty se proto liší od těch dříve uváděných," uvedla za firmu Kristýna Garreisová.

K snížení počtu zavíraných venkovských prodejen přispěl podle Březiny loni zavedený program ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Obchůdek 2021+. Kraje, s výjimkou Prahy, mohly žádat o podporu pro koloniály v obcích do 1000 obyvatel, respektive do 3000, kdy v jednotlivých částech obce nežije více než 1000 lidí. Dotace na jeden obchod činila maximálně 100.000 korun. Úřad uvedl, že program pomohl přibližně 400 prodejnám.

Obchůdek 2021+ bude pokračovat i letos, MPO navíc zvýšilo příspěvek ze 100.000 na 130.000 korun. Jeden kraj tak bude moci získat čtyři miliony místo dřívějších tří milionů korun. Březina ocenil vyhlášení další výzvy dotačního titulu i zvýšení podpory. Je podle něj ale otázkou, zda to bude za současné situace dostatečná pomoc.

Ačkoliv Březina považuje program Obchůdek 2021+ za prospěšný, vznik nových obchodů s ním nesouvisí. "Tak jako nadnárodní řetězce budují nové obchody, také nezávislý obchod zvyšuje počet prodejen. V praxi nové obchody přibývají především v místech, kde se to vyplatí. To jsou zejména města," řekl.

Problémem tak zůstává hlavně venkov, kde podle Březiny v minulých letech zaniklo několik tisíc malých prodejen. Zdůraznil, že obce se velmi snaží obchody zachovat, protože zásadně zvyšují kvalitu života v daném místě. "Reálně je však potřeba počítat s tím, že mnoho obcí už nikdy ´svůj´ obchod mít nebude," dodal.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz/ ČTK

autor: Tomáš Pečenka