Bývalá zkušební letecká střelnice Jordán je unikátní nejen rozsáhlými vřesovišti

Minulý týden jsme vás informovali, že Ministerstvo životního prostředí (MŽP) předloží vládě návrhy na vyhlášení dvou nových národních přírodních památek Tok a Jordán. Čím jsou tyto dvě lokality tak významné, se dozvíte v následujícím pojednání o bývalé letecké střelnici Jordán. Později přiblížíme čtenářům bývalou dopadovku Tok.

Obě lokality přitom vznikly v podstatě uměle, a to odlesněním území při budování vojenského prostoru. Unikátní přírodní společenstva se na Jordánu a Toku udržela desetiletím trvající vojenské činnosti. To zahrnovalo nejen dopady střel s následným narušováním povrchu půdy a porostů, ale i občasné požáry. Bez této činnosti armády by se na obě lokality vrátil postupně les. Proto plány péče o tyto přírodní lokality zahrnují i prořezávky náletových dřevin. Podle návrhu MŽP odhadované náklady na péči o území Tok v rámci plánu platného na devět let představují přibližně 7,5 milionu korun. Péče o území Jordán dosahuje za stejnou dobu osmi milionů korun. Součástí plánované péče je například odstranění náletových dřevin a revitalizace rašelinišť.

Brdská vřesoviště jsou unikátní
Rozsáhlé odlesněné plochy bývalých dopadových ploch Jordán a Tok bezesporu náleží mezi přírodovědecky nejcennější lokality Chráněné krajinné oblasti Brd. Na sklonku léta se tyto dopadovky zbarví do fialova rozkvetlými porosty vřesu, což z nich dělá atraktivní místa pro návštěvníky. Velká vřesoviště jsou typická především pro západní a severní Evropu. U nás jsou vzácná a obvykle malá, většinou na místě bývalého lesa. Brdská vřesoviště, na podmínky střední Evropy unikátního rozsahu, vznikla na dopadových plochách Vojenského újezdu Brdy vlivem odlesnění a dlouholetého působení požárů a mechanického narušení půdy během vojenských cvičení. Dnes jsou vřesoviště na Toku a také Brdě součástí nejcennější I. zóny chráněné krajinné oblasti a jsou součástí dvou evropsky významných lokalit. Brdu doposud využívá armáda ke střelbám a je tam i trhací jáma. Ta slouží k likvidaci nevybuchlé munice.

Bývalá letecká střelnice Jordán
Jordán je znám především jako území s nekonečnými porosty bříz, pláněmi vřesů a brusinek. Lokalita je z přírodovědeckého hlediska zajímavá i travinnými ekosystémy nížinných a horských vřesovišť, mokřadními slatinnými a přechodovými rašeliništi a lesními ekosystémy smrčin a rašelinných lesů. Jordán má díky tomu a také rozsáhlým rozlohám vřesovišť nejen národní, ale také mezinárodní ekologický, vědecký a estetický význam.

Tato unikátní lokalita by ale nevznikla bez dřívějšího přispění armády. Tady zahřměla první dělostřelecká salva už v roce 1927. Poslední roky před zrušením vojenského újezdu byl Jordán, ale i Tok využíván jako letecká zkušební střelnice k bombardování cvičnými a ostrými pumami do 100 kg. Dále pak k pozemním střelbám palubními zbraněmi z bitevníků, ke střelbě řízenými, a naváděnými raketami vzduch/země. Z Jordánu také zněla ohlušující salva při zkouškách leteckého kulometu Plamen na letadlech L-159, známé jako Alca.

Legendární Benešák
V Brdech se také prováděly zkoušky, které doprovázely program obrany státu v letech 1935-38. Jednotlivé cílové plochy a střelnice sloužily pro zkoušení technologií, zbraní a k výcviku osádek opevnění. Z tohoto období zůstaly po Brdech na mnoha místech zachovalé pokusné objekty - železobetonové terče, cílové a cvičné lehké objekty a legendární zkušební pěchotní srub "CE" právě tady na Jordánu. Ten si zahrál i ve Svěrákově filmu Obecná škola.

Zachování bezlesí
Podle plánu péče o CHKO Brdy je nutné vřesoviště pravidelně zbavovat náletu stromů. K tomu, aby si bývalá letecká střelnice zachovala i nadále status přírodovědecky význačné lokality, je nutné zabránit jejímu zarůstání. Smrky a především břízy by brzy zcela ovládly lokalitu a vznikl by tady lesní porost. A to by byla škoda, kdybychom přišli o krásná a rozsáhlá vřesoviště. Vřes obecný totiž nesnáší zastínění korunami stromů a k úspěšnému zmlazování vyžaduje i obnaženou minerální půdu. Navíc přestárlé keříky vřesu postupně odumírají a bez potřebné péče hrozí vřesovištím postupný zánik.

Prozatím tak Správa CHKO Brdy provádí postupné vyřezávání náletů z Programu péče o krajinu spolu s Vojenskými lesy a statky. V roce 2016 proběhla simulace reálné situace zahoření vřesoviště. Přinesla cenné informace o tom, že je oheň ve vřesovišti velmi rychlý a šetrný a téměř vůbec nenaruší půdní profil. Jenže k použití řízeného vypalování jako standardního nástroje pro péči o vřesoviště a další biotopy je třeba změna zákona o ochraně přírody a krajiny.

Naučná stezka Jordán
Pestrou a jedinečnou krajinu Jordánu můžou turisté poznat na naučné stezce. Je dlouhá 7 kilometrů a věnuje se především přírodním hodnotám území, kterému dala vzniknout desetiletí intenzivního vojenského využívání. Panely i tabule jsou doplněny QR kódy, pod kterými se skrývají další rozšiřující informace ke každému tématu, např. historie zkušebního pěchotního srubu CE Jordán – tzv. „Benešák“. Jednotlivá zastavení stezky je možné procházet v libovolném pořadí, návštěvníci si mohou sami vybrat, kde na stezku nastoupí a kolik zastavení si prohlédnou. Při příznivém počasí je z Jordánu vidět až vrcholky Krušných hor, Milešovku, Říp, Křivoklátsko, Český kras, jižní okraj Prahy nebo i Ještěd.