Buršík: Osadní výbory? Nerušit, naopak více spolupracovat

K čemu jsou pro město dobré osadní výbory?
Pro nás jako vedení města a zastupitele představují velmi dobré články, které lépe propojují vedení města s místními občany a upozorňují na lokální problémy. Osadní výbory zřizuje zastupitelstvo a tvoří jej zpravidla tři, nebo pět členů.

Jsou zástupci osadních výborů placeni z městského rozpočtu?
Předsedové a předsedkyně osadních výborů, stejně jako další členové, fungují bez nároku na odměnu. Práce mnoha osadních výborů však potvrzuje, že i v rámci neplacené funkce lze odvádět velmi dobrou práci. Tito lidé jsou lokálně ukotveni, znají místní podmínky i sousedy, a především jsou ochotni se podílet na rozvoji Příbrami a jejích městských částí. Některé osadní výbory jsou velmi aktivní a vznikla kolem nich parta lidí, kteří nabalují své rodinné příslušníky a další sousedy. Jsou to funkční lokální komunity se vším, co k tomu patří.

Lidé v osadách nebo městských částech by si přáli realizovat mnoho věcí pro zlepšení bezprostředního okolí. Mohou to osadní výbory samy prosadit?
Výbory představují jakousi prodlouženou ruku vedení města, ale nemají žádné přímé pravomoci. Většinou to funguje tak, že místní činovníci a členové osadních výborů dobře vědí, co daná část potřebuje, nebo se na ně obrátí s požadavkem samotní občané. Osadní výbory se pravidelně scházejí, měsíčně či kvartálně, seberou požadavky a komunikují přímo s vedením města.

Uvedl byste nějaký konkrétní příklad?
Z poslední doby mne napadá Memorandum o obchvatu, které město podepsalo s místními částmi a osadami Brod, Zdaboř a Žežice a v němž se například zavazuje k maximální součinnosti při výstavbě protihlukové bariéry kolem chystaného Jihovýchodního obchvatu města Příbram. Nedávno jsme s výbory také podepsali Memorandum o rozpočtu pro osadní výbory do dalších let, aby nevyčerpané prostředky mohly být využity i v dalších letech.

Výbory tedy považujete za důležité. Proč byly v minulosti zrušeny?
Předeslal bych, že zrušení nepřišlo za nás, my jsme je naopak před skoro osmi lety obnovili. Výbory byly zrušeny za starosty Josefa Řiháka na podivném zasedání zastupitelstva, kdy rozhodnutí přišlo skoro jako blesk z čistého nebe. A pokud si dobře vzpomínám, tehdejší návrh podal zastupitel Petr Kareš. K rozpuštění výborů to ale směřovalo delší dobu, protože vedení města se nelíbilo, že mají hodně požadavků, i když ve třinácti městských částech žije „jen“ okolo dvaceti procent obyvatel Příbrami. Některé výbory byly také vnímány jako určitá politická protiváha vedení města. Placenou funkci koordinátora osadních výborů tehdy měl exstarosta Pavel Pikrt, ale z dnešního pohledu to byla spíše funkce pro funkci, nikoliv pro lidi.

Dobře, ale v tomto volebním období spadaly osadní výbory do vaší gesce…
Po minulých komunálních volbách jsem se jako místostarosta této, už ale neplacené funkce ujal. Hodlal jsem významně zlepšit komunikaci i práci radnice v těchto městských částech. Po prvních setkáních s předsedy výborů jsem zjistil, že v minulosti nebyla evidována a systematicky řešena témata, která osadní výbory radnici předkládaly. Neexistoval systémový přístup ke stovkám podnětů z třinácti částí města.

A nyní byste řekl, že toto se podařilo?
Naším cílem bylo mít hned od začátku přehled a prioritizovat. Vytvořili jsme dokument na sdíleném disku, kam mají přístup ke svým složkám jednak osadní výbory a jednak vedoucí odborů městského úřadu a Technické služby města Příbrami. Jednotlivé požadavky jsou nyní systematizovány. Mají prioritu a víme, v jaké fázi je jejich realizace, co tvoří překážky a jak je lze překonat, jaké kroky musí na sebe navazovat, kdo je za co odpovědný.

Které požadavky vznášely osadní výbory nejvíce?
Nejčastěji jsme řešili opravy chodníků a komunikací, veřejné osvětlení, kontejnery na tříděný odpad, sekání trávy a úpravy veřejného prostranství. Z rozpočtů osadních výborů jsme financovali zejména úpravy a vybavení dětských hřišť, opravy kapliček a kluboven nebo například nová kontejnerová stání. V tomto volebním období jsme obdrželi stovky podnětů, z toho 184 komplikovanějších, které jsme zaevidovali, a z těchto bylo vyřízeno 64. Může se to zdát jako nízké číslo, ale oproti předešlým letům to je opravdu kus odvedené práce. Velká část z řešených podnětů je například na výstavbu nového chodníku nebo stavbu s nutným stavebním povolením. Tam vyřešení podnětu trvá i roky. Stovky požadavků nebylo nutné ani evidovat, protože většinu žádostí bylo možné vyřešit jedním emailem nebo hovorem.

Je konec volebního období. Co se bude dít s nevyřešenými požadavky?
Samozřejmě nevím, jak dopadnou komunální volby. Pokud bude dostatečně osvícené vedení města, evidovaný přehled umožní plynule navázat a pokračovat. Seznámení s agendou a požadavky může být velmi rychlé, osadní výbory tak nebudou muset čekat na dlouhé etablování nového vedení města. Když už zmiňujete konec volebního období, poděkování za časově vyčerpávající práci si určitě zaslouží všichni předsedové a předsedkyně výborů, členové a další zapojení občané. Jejich práce je pro město velmi přínosná a neocenitelná. Věřím, že jsme společně posunuli tyto městské části správným směrem a přispěli k jejich rozvoji.

Některé osadní výbory si ale stěžovaly, že ne všechny požadavky byly splněny. Proč k tomu dochází?
Ne vždy lze vyjít vstříc. Například požadavek na zpětný odkup prádelny na Nové Hospodě nešlo realizovat, přestože s mnoha argumenty místních souhlasím. Od Březohorských zase vzešlo tolik požadavků, že byla naprosto nutná prioritizace a rozvržení v čase. Tam jsme se rozhodli realizovat několik velkých projektů z rozpočtu města, a nikoliv z rozpočtu osadního výboru, protože Březové Hory byly v minulosti velmi podinvestované z pohledu oprav sítí a komunikací. Rekonstrukce náměstí J. A. Alise a Prokopské ulice proběhnou pod taktovkou i rozpočtem města a osadní výbor přispěl svou prací ke správnému zadání těchto projektů. Věřím, že i s dalšími projekty se bude pokračovat bez ohledu na výsledek letošních voleb.