Březohorské zvony: Zrekvírování pro válečné účely i krádež během opravy kostela

První zvonec na Březovém vrchu byl součástí stavení, které asi sloužilo i jako cáchovna a stálo vpravo od cesty z dnešního březohorského náměstí k současnému kostelu sv. Prokopa zhruba nad cestou k Pahorku. Anebo při opačném pohledu vlevo od cesty z Příbrami na Březový vrch, po které chodili horníci do práce. Zvonice se v pramenech poprvé objevuje ke 12. dubnu 1548. Nová dubová věž – zvonice se zvonem – byla dokončena 10. října 1551. Nebyly to ale sakrální objekty.

Obě zvonice byly starší než prvních dvacet březohorských hornických domků, vyměřených v roce 1555. Na obecním poli kolem nové zvonice se pohřbívalo během moru v letech 1680–1681. Pod blíže nelokalizovanými starými břízami se na Březovém vrchu podle pamětníků konaly bohoslužby pod širým nebem, poslední kázání se uskutečnilo v roce 1691. Již roku 1701 hrozilo zvonici zřícení, opravena byla v roce 1709.

Kostelík sv. Prokopa
Z podnětu hormistra Jiřího Tomáše Pusche proběhlo 30. června 1721 na Březovém vrchu řízení, při němž se všech patnáct majitelů tehdy stojících březohorských domů zavázalo přispět na výstavbu kapličky (a cáchovny). Základní kámen ke stavbě kapličky v místech dosavadní zvonice byl položen 5. září 1724. Zvon březohorských obyvatel, který „je dobrý proti škodlivému povětří a k zahánění krupobití“, bude umístěn na tomto kostelíčku.

Kaple s tříbokým presbytářem měla na střeše lodi věžičku, na niž byl zavěšen zvon „dávno v minulých letech zakoupený“ z roku 1580, zasvěcený sv. Janu Evangelistovi, ale zvaný Prokop. V roce 1580 ho ulil slavný pražský zvonař Brikcí z Cimperka. Nyní se nachází v Hornickém muzeu Příbram na Březových Horách. Druhý zvonek vážící kolem 25 kg byl opatřen letopočtem 1731 a reliéfem sv. Jana Nepomuckého (byl odcizen při opravě kostela pro roce 1990).

V roce 1744 byly do kaple umístěny dva další zvonky, posvěcené 29. října tohoto roku. Oba zvonky pocházely z dílny plzeňského mistra Jakuba Saitze. První, věnovaný příbramským primátorem a hospodářským administrátorem Janem Martinem Kášem, vážil asi 24 kg a byl ozdoben obrazem Panny Marie, sv. Anny, sv. Jana Nepomuckého a sv. Martina. Druhý, vážící asi 14 kg a ozdobený obrazy sv. Prokopa, sv. Ivana, sv. Josefa a sv. Veroniky, zaplatil březohorský rychtář Josef Káš.

Zásah bleskem
V roce 1836 se v kapli sv. Prokopa nacházely celkem tři zvony, ale oba z roku 1744 nebyly funkční. Roku 1842 byl jeden uložen na půdě školy, protože se rozbil, druhý pukl po zásahu blesku a neměl žádný zvuk. Horní úřad se snažil získat peníze na přelití a zvětšení třetího zvonu, nakonec je poskytli havíři z dolu Vojtěch. O slavnosti sv. Prokopa 1842 již vyzváněl ze sv. Prokopa nový zvon.

V souvislosti s přestavbou kaple sv. Prokopa na kostel roku 1879 byl zakoupen zvon, ulitý ke cti sv. Vojtěcha. V roce 1884 byl nahrazen prasklý zvon Prokop z roku 1580 novým zvonem téhož jména. Oba zvony pocházely z dílny pražského zvonaře Diepolda. Starý zvon z roku 1580 byl jako památka umístěn na radnici.

V duetu a veseleji
Dva zvony z kostela sv. Prokopa byly zrekvírovány za první světové války. První vážil 166 kg, druhý 63 kg. V kostele byl ponechán nejmenší zvon o hmotnosti 50 kg. „Co svatému Prokopu krutá válka vzala, naše láska nahradila,“ napsal do svého fotoalba březohorský regenschori Emil Korejs.

„Z výtěžku slavnosti a z daru přátel Cyrilské jednoty byl pro kostelíček sv. Prokopa zakoupen nový zvon se smluvním tónem a². Vážil 43 kg a stál 1260 Kč. Ulil ho zvonař Herold v Chomutově a byl zasvěcen slovanským apoštolům Cyrilu a Metodějovi. Osamělý starý zvonek ‚veterán‘, který svým smutným hláskem sám oslavoval vždy svátek milého svatého Prokopa, dostal věrného druha, aby v duetu a veseleji mohli zvát naše dobré havíře i ostatní věrný lid do našeho starobylého svatoprokopského kostelíčku. Zvon byl 26. srpna 1926 přivezen z příbramského nádraží na okrášleném vozíku taženém bílým koníčkem, který ochotně zapůjčila paní Josefa Kášová. Při příchodu ke kostelu zazpívala Cyrilská jednota sbor. Pak byl zvon na čtyři hodiny vystaven v kostele, aby si jej lidé mohli prohlédnout. Odpoledne byl ochotně třemi havíři vytažen na kostelní věž, kde bude na věky památkou na naši slavnost."

Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra
Kostel byl postaven v roce 1936. V témže roce se poprvé rozezněly zvony Hus, Masaryk a Farský, pojmenovaný po prvním patriarchovi Církve československé husitské, dr. Karlu Farském. Zvony ulila firma Herold. Dva z nich byly zrekvírovány v březnu 1942. Zvon Farský se ve sboru nachází dosud.