Brdské lesy se mění. Díky péči VLS jsou zdravější, pestřejší a lépe odolávají klimatickým výzvám

Nový způsob hospodaření: méně zásahů, více přírody
Projekt LIFE Adapt Brdy sjednotil od roku 2023 postupy pro zalesňování, výchovu mladých porostů i obnovní těžbu. Cílem není jen vypěstovat nové stromy tam, kde chybí, ale vytvořit stabilní, druhově pestrý a odolný les, který lépe zvládne klimatické extrémy i přírodní disturbance.

Součástí změn je také přístup k regulaci spárkaté zvěře. Především jelení a srnčí zvěř v minulosti komplikovala přirozené zmlazování lesa. Díky novým opatřením má nyní přirozená obnova mnohem větší šanci vyrůst bez nutnosti plošného oplocování.

„Ačkoliv jsou tři roky v životě lesa jen krátký okamžik, návštěvníci Brd už dnes vidí rozdíl. Lesy se více otevírají světlu, přibývá mladých stromků a zároveň nevznikají nové holiny. Těžba zůstává na podobné úrovni jako dříve, ale probíhá citlivěji a s ohledem na celý ekosystém,“ říká o viditelných změnách ředitel divize David Novotný.

Lesy, které chrání vodu i klima
Brdy nejsou jen místem pro rekreaci. Jsou také jedním z nejdůležitějších zdrojů pitné vody pro Středočeský a Plzeňský kraj. Lesní porosty zde hrají klíčovou roli v zadržování vody, ochraně půdy a zmírňování dopadů klimatických změn. Na kamenitých stráních brání erozi a zároveň podporují vsakování vody a zlepšují její kvalitu.

Proto se projekt zaměřuje i na obnovu vodního režimu, který byl v minulosti narušen hustou sítí cest a odvodňovacích kanálů.

„Pro celé území o rozloze zhruba 23 000 hektarů vznikla podrobná studie retence vody, která vytipovala nejproblematičtější lokality. V roce 2025 byla dokončena revitalizace první z nich – prameniště Voložného potoka o rozloze 130 hektarů. Zde nyní probíhá detailní biologický, geologický a hydrologický monitoring. Na rok 2026 jsou připraveny další dvě lokality: Trokavec v Plzeňském kraji a Pětizlodějská nad Obecnicí ve Středočeském kraji,“ připomněl ředitel.

Hustá síť cest a odvodňovacích kanálů v minulosti narušila přirozené fungování krajiny. Pro celé území o rozloze 23 tisíc hektarů vznikla podrobná studie, která vytipovala nejproblematičtější místa.

V roce 2025 byla dokončena první velká revitalizace – prameniště Voložného potoka o rozloze 130 hektarů. Lokalita nyní prochází detailním monitoringem. V roce 2026 mají následovat další dvě místa: Trokavec v Plzeňském kraji a Pětizlodějská nad Obecnicí.

Od smrkových monokultur k pestrému lesu
Kůrovcová kalamita v letech 2020–2022 proměnila dříve husté smrkové porosty v rozsáhlé holiny. Obnova takového lesa vyžaduje čas i trpělivost. VLS však na většině postižených ploch už založily nové porosty – výsadbou i podporou přirozeného zmlazení. Do roku 2026 zbývá zalesnit už jen poslední desítky hektarů.

Jak se mění způsob obnovy lesa:

• 2023: zalesněno 407,9 ha (82 ha přirozeně)
• 2024: zalesněno 376,4 ha (170,8 ha přirozeně)
• 2025 (do listopadu): zalesněno 373,4 ha (182,9 ha přirozeně)

Přirozené zmlazení tak hraje stále větší roli. V roce 2025 se na obnově podílelo už 18 druhů dřevin. Smrk sice zůstává nejčastější, ale jeho podíl klesl pod 42 %. Výrazně přibývá buku (32 %), ale také břízy, modřínu, borovice, jedle, dubu, olše či jeřábu.

Do budoucna by měl smrk tvořit zhruba 40 % porostů, zbytek připadne na pestrou směs dalších druhů – což je základ pro zdravější a odolnější les.

Les pro další generace
Brdské lesy se postupně mění z jednotvárných a zranitelných porostů na živý, stabilní a odolnější ekosystém. Změny nejsou okamžité, ale směr je zřejmý. Díky odpovědnému hospodaření VLS a projektu LIFE Adapt Brdy vzniká les, který bude sloužit nejen dnešním návštěvníkům a obyvatelům regionu, ale i generacím, které přijdou po nás.