Brdské březiny: Krása v proměnách času

Jak už bylo zmíněno, podzim v březinách je nádherný díky zlátnoucím melírům v korunách a stejně okouzlující je i jaro, kdy krajinu rozzáří čerstvě narašené lístky. V protisvětle září na jaře i na podzim jako drobné lampičky.

Letošní podzim byl v březinách mimořádně pestrý. Břízy zlátnou postupně – nejprve se objeví tu a tam zlatavý melír, poté se často rozsvítí špičky korun a nakonec se zbarví celý strom. Pokud ovšem podzimní vítr břízám nezacuchá kštice a nestrhá lístky dřív, než stihnou plně vybarvit. Proti tmavým vřesům na Jordánu i temně zeleným smrčinám svítí v říjnu březové „lampičky“ poutníkům na cestu.

Ač břízy nedorůstají tak úctyhodných rozměrů jako buky či duby, jejich krása je nevšední. U Keltů se těšily velké úctě a jejich léčivou sílu, kterou člověku poskytují, není třeba připomínat.

V Brdech – stejně jako v mnoha jiných koutech naší země – je bříza běžnou dřevinou. Díky dřívější vojenské činnosti zde však vznikly neobyčejné březové porosty v místech někdejšího bezlesí.

Na některých místech vytvořila bříza doslova nový les, doplněný o další druhy dřevin a keřů. Díky podrostu brusnic, vřesů a borůvek připomínají tato místa tajgu. Jen ti krásní a tajemní tetřevovití ptáci nám tu bohužel chybějí. Tajgu připomíná například březina na Bahnech nebo některé části bývalé dopadové plochy Jordán či stále vojensky využívané, a tedy veřejnosti nepřístupné, cvičiště Brda.

Zajímavé březiny najdeme i u padrťských rybníků. A stojí za zmínku ještě jeden fakt – v Brdech rostou dva druhy bříz. Tou běžnou je bříza bělokorá. Na podmáčených místech, slatinách a rašeliništích ji však nahrazuje bříza pýřitá, dosahující výšky maximálně dvaceti metrů. Jak je od sebe odlišit? Bříza pýřitá má matně bílou až našedivělou borku a pýřité listy, zatímco bříza bělokorá má borku jasně bílou a listy lysé. V okolí padrťských rybníků vytvářejí pýřité břízy i menší březové lesíky.