Brdská vřesoviště jsou v plném květu

20. srpna 2019 (11:46)

Vřesoviště vznikla v Brdech na dopadových plochách. Jsou nevídaného rozsahu a v této zeměpisné šířce a nadmořské výšce v Evropě zcela unikátní

Je období kvetení vřesu. A do Brd za ním přijíždějí lidé z širokého okolí, aby se pokochali touto růžovou nádherou. Podle slov Bohumila Fišera, vedoucího Správy CHKO Brdy, jsou brdská vřesoviště unikátního rozsahu.

„Rozsáhlá vřesoviště jsou typická především pro západní a severní Evropu. U nás jsou vzácná a obvykle malá, většinou na místě bývalého lesa. Brdská vřesoviště, na podmínky střední Evropy unikátního rozsahu, vznikla na dopadových plochách Vojenského újezdu Brdy vlivem odlesnění a dlouholetého působení požárů a mechanického narušení půdy během vojenských cvičení. Dnes jsou součástí nejcennější I. zóny chráněné krajinné oblasti a dvou evropsky významných lokalit (Brda a Tok),“ uvádí Bohumil Fišer.

V květnu 2016 založili hasiči na dopadové ploše Jordán řízený požár, který má pomoci k zachování tohoto unikátního vřesoviště. Zeptali jsme se Bohumila Fišera, proč je požár pro vřesoviště tak důležitý.

„Vřes obecný nesnáší zastínění korunami stromů a k úspěšnému zmlazování vyžaduje obnaženou minerální půdu. Po ukončení vojenského výcviku vřesoviště zarůstají náletovými dřevinami, hromadí se tu opad ze stromů a brání uchycení semenáčků vřesu. Přestárlé keříky vřesu postupně odumírají a bez potřebné péče, jakou jsou i řízené požáry, hrozí vřesovištím postupný zánik. Vyřezávání náletů, které provádíme postupně z Programu péče o krajinu s VLS, s.p. samo o sobě nestačí."

"V roce 2016 proběhla simulace reálné situace zahoření vřesoviště, která přinesla mnoho užitečných informací, jako například, že je oheň velmi rychlý a šetrný a téměř vůbec nenaruší půdní profil. K použití řízeného vypalování jako standardního nástoje pro péči o vřesoviště a další biotopy je třeba změna zákona o ochraně přírody a krajiny, která je již připravena na Ministerstvu životního prostředí."

Proč je důležité vřes zachovat?
"Důležité je zachovat diverzitu biotopů a druhů. Se zánikem vřesoviště by přišel o svůj domov například mol Acelris hyemana, který je v ČR znám pouze z CHKO Brdy a z NP Šumava, dále zmije obecná, ještěrka obecná i živorodá," uvedl pro pribram.cz Bohumil Fišer.

Stav vřesovišť v CHKO Brdy je podle jeho slov zatím stabilizovaný, je však třeba v dohledné době najít způsob, jak obnažovat povrch k uchycení semenáčků vřesu.

„Vřesoviště ohrožuje především sukcese - zarůstání dřevinami. Turisté nijak vřesoviště neohrožují,“ dodává Bohumil Fišer.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz

autor: mir foto pixabay