Brdce – šestá nejvyšší hora Brd a království vznešených jedlí

Tady z nitra Brd nejsou Brdce nijak výrazné. Ze severu je odděluje od Toku pozvolné Borské sedlo. Mohutněji vyhlíží vrch od východu, kdy svahy padají do prameniště Pilského potoka a k Skelné Huti. Nejsnadněji se na Brdce dostaneme po Jeřábecké cestě od Borského sedla nebo právě od Skelné Huti.

Ale zpět ke kótě. Kvůli rozsáhlým vykáceným porostům by se mohlo zdát, že budeme mít rozhled kolem dokola. Ale dovnitř Brd není vidět skoro nic a pro rozhlédnutí se do krajiny pod Brdy tak stejně musíte od kóty popojít dolů směrem východním. Odsud už se kromě širokého pohledu na brdské lesy s Vodní nádrží Láz, můžete za dobré viditelnosti kochat pohledy na šumavské hřebeny, Benešovsko, Vlašimskou pahorkatinu a v dálce dokonce i Českomoravskou vrchovinu.

Brdce jsem poznal poprvé před mnoha lety, když mne jeden lesník přivedl do míst jižně pod kótou. Tehdy to nebyl jen obvyklý smrkový porost – rostly tu i krásné buky a vznešené jedle. V tom lesním zákoutí si udělal hnízdo tehdy ještě poměrně vzácný čáp černý.

Když jsem tam poprví za čápy dorazil, čapí mláďata už opustila hnízdo a potulovala se na zemi po lese poblíž mateřského stromu. Ještě neznala nástrahy světa, a tak nebyla tolik plachá jako jejich opatrní rodiče.

Do okolí Brdců jsem se pak dlouho vracel, když jsem se věnoval fotografování jelení zvěře. Tehdejší lesy působily tajemně a na brdské poměry byly bohaté na výskyt jedle bělokoré. Právě v té době se začalo mluvit o tom, že se jedle znovu přirozeně zmlazují. To vzbuzovalo naději, že tento krásný a v minulosti běžný jehličnan nezmizí z českých lesů.

Ostatně, když kůrovcová kalamita zasáhla i porosty na hřebeni kolem Brdců, bylo dobře patrné, kolik jedlí zde roste. Ty vysoké jehličnany, připomínající svícny, jsou právě jedle. To ony přežily kalamity a jejich siluety jsou viditelné už zdaleka, dokonce i ze silnice mezi Bohutínem a Vranovicemi když míjíte Láz. Snad jedle obstojí i v těchto horkých a suchých létech, přestože jedle jsou stromy horských a podhorských oblastí, které potřebují vyšší vzdušnou vlhkost i dostatek vláhy v půdě.

Když jsem nedávno Brdce navštivil, kamenná mohyla s českou vlajkou na vrcholu mi připomněla jiný příběh brdského lesa. Ale o tom až příště.