Bílá a Černá paní na hradě Valdeku
3. března 2018 (08:16)
Dalších 15 fotografií v galerii

Další vyprávění tajemných příběhů dýchajících minulostí vám budeme vyprávět z hradu Valdek v brdských lesích, ale i o hradě Vargač u Dobříše a templářích
Zříceninu hradu Valdek jsme zmínili již v úvodním článku našich nadcházejících příběhů z minulosti. Tajemství, pověsti, mystéria i záhadná místa teď budeme postupně míjet v našem seriálu.
Mrtvá ve studánce
Před hodně dávnou dobou žila na Valdeku milá a vzdělaná žena, které všichni říkali Panna Lída. Každý se na ní mohl kdykoliv obrátit, znala totiž léčivou sílu bylin a dokázala s nimi zahánět nejrůznější neduhy. Často sedávala s družkami u studánky pod hradem, jehož voda měla prý také léčivé účinky – stačilo se v ní omýt a fyzická bolest byla pryč. Pak do podhradí přišli augustiniánští mniši a v blízkosti studánky založili klášter Svatá Dobrotivá. Řád augustiniánů, stručně augustiniáni (latinsky Ordo sancti Augustini) je označení pro řeholní společenství, které vzniklo spojením několika poustevnických skupin, řídících se řeholí sv. Augustina.
S Lídou si ale do oka nepadli. Žárlili na její oblibu a vadilo jim, že lidé chodí za ní, místo do nově postaveného kostela. Mniši šířili o Lídě pomluvy, obviňovali jí ze šarlatánství a náklonnosti k pohanským bohům, pak v ní viděli i zplozence pekla. Nic z toho ale nepomohlo a tak se rozhodli, že se jí nadobro zbaví. Jednou si vyčíhali, když byla u studánky sama, zabili ji a tělo hodili do studánky. Záhy se ale vracela Lída jako přízrak. Vystupovala ze studánky v podvečer, smutně kráčela přímo k hradu, prošla se po nádvoří a pak zůstala dlouho stát v hradní bráně. Zjevovala se oděná do černých šatů a byla známá jako Valdecká černá paní. Naposledy tu byla spatřena v roce 1920.
Mrtvá ve studánce
Před hodně dávnou dobou žila na Valdeku milá a vzdělaná žena, které všichni říkali Panna Lída. Každý se na ní mohl kdykoliv obrátit, znala totiž léčivou sílu bylin a dokázala s nimi zahánět nejrůznější neduhy. Často sedávala s družkami u studánky pod hradem, jehož voda měla prý také léčivé účinky – stačilo se v ní omýt a fyzická bolest byla pryč. Pak do podhradí přišli augustiniánští mniši a v blízkosti studánky založili klášter Svatá Dobrotivá. Řád augustiniánů, stručně augustiniáni (latinsky Ordo sancti Augustini) je označení pro řeholní společenství, které vzniklo spojením několika poustevnických skupin, řídících se řeholí sv. Augustina.
S Lídou si ale do oka nepadli. Žárlili na její oblibu a vadilo jim, že lidé chodí za ní, místo do nově postaveného kostela. Mniši šířili o Lídě pomluvy, obviňovali jí ze šarlatánství a náklonnosti k pohanským bohům, pak v ní viděli i zplozence pekla. Nic z toho ale nepomohlo a tak se rozhodli, že se jí nadobro zbaví. Jednou si vyčíhali, když byla u studánky sama, zabili ji a tělo hodili do studánky. Záhy se ale vracela Lída jako přízrak. Vystupovala ze studánky v podvečer, smutně kráčela přímo k hradu, prošla se po nádvoří a pak zůstala dlouho stát v hradní bráně. Zjevovala se oděná do černých šatů a byla známá jako Valdecká černá paní. Naposledy tu byla spatřena v roce 1920.

A ona Bílá paní z Valdeku? Poslechněte si, co vypráví jiný příběh:
Strašit na Valdeku má i Bílá paní, která má hlídat poklad v podobě 12 zlatých židlí a zlatého stolu. Vznáší se nad okolím, děsí chodce, ochotná vrhnout se na každého, na koho by padl její stín podezření, že jí chce o poklad připravit. Vysvobodit by ji mohl ryšavý kněz z kláštera Svaté Dobrotivé.
Poklad Bílé paní má v některých verzích hlídat ona Černá paní, kterou měli mniši nechat zabít kvůli pokladu. Vypráví se ale i o zakleté plačící panně, která nese v rukou dětskou rakvičku, ta se má ale zjevovat jen někomu a jen někdy. V současné době má být Svatá Dobrotivá součástí obce Zaječov, mniši od roku 1990 se snaží o obnovení duchovního poslání kláštera.
Dle jiné verze měla Lída ve studánce prát své závojnaté bílé šaty, uložila je na strom, aby uschly a lehla si do stínu. To viděl vše ovčák, schoval se za křoviska a šaty ukradl. Lída si myslela, že je vzal cizinec. Panna Lída plakala pro své šaty, ale druhého dne pásl ovčák své ovce znovu a 2 se mu ztratily. Jelikož by za ztracené ovce dostal vyhubováno či by byl sevřen do klády, začal plakat. V tu chvíli byla u něj Lída, ovčák se vrhl k jejím nohám a prosil za odpuštění. Lída souhlasila, že mu ovce vrátí, až jí vrátí její šaty. Odběhl proto domů, a když se vracel se šaty, vyběhly proti němu ze křoví ony ovce.
Strašit na Valdeku má i Bílá paní, která má hlídat poklad v podobě 12 zlatých židlí a zlatého stolu. Vznáší se nad okolím, děsí chodce, ochotná vrhnout se na každého, na koho by padl její stín podezření, že jí chce o poklad připravit. Vysvobodit by ji mohl ryšavý kněz z kláštera Svaté Dobrotivé.
Poklad Bílé paní má v některých verzích hlídat ona Černá paní, kterou měli mniši nechat zabít kvůli pokladu. Vypráví se ale i o zakleté plačící panně, která nese v rukou dětskou rakvičku, ta se má ale zjevovat jen někomu a jen někdy. V současné době má být Svatá Dobrotivá součástí obce Zaječov, mniši od roku 1990 se snaží o obnovení duchovního poslání kláštera.
Dle jiné verze měla Lída ve studánce prát své závojnaté bílé šaty, uložila je na strom, aby uschly a lehla si do stínu. To viděl vše ovčák, schoval se za křoviska a šaty ukradl. Lída si myslela, že je vzal cizinec. Panna Lída plakala pro své šaty, ale druhého dne pásl ovčák své ovce znovu a 2 se mu ztratily. Jelikož by za ztracené ovce dostal vyhubováno či by byl sevřen do klády, začal plakat. V tu chvíli byla u něj Lída, ovčák se vrhl k jejím nohám a prosil za odpuštění. Lída souhlasila, že mu ovce vrátí, až jí vrátí její šaty. Odběhl proto domů, a když se vracel se šaty, vyběhly proti němu ze křoví ony ovce.

Dobříš a hrad Vargač. Co je pověst a co skutečnost?
Jádro původního města Dobříš se nalézalo na výšině, přibližně v okolí pozdějšího hřbitova. Byl zde postaven hrad. Dobříš byl oblíbeným místem „našich" Lucemburků - Jana Lucemburského a Karel IV. sem přenesl nejvyšší lovči úřad Koruny české, připojil k němu třináct panství a osobně na hradě odpočíval i jednal. Václav IV. povýšil ves na město a na Vargači hojně pobýval. Byl příznivcem (a snad i členem) ezoterních spolků, ochráncem tajemného Bratrstva Božího těla, zároveň českým králem a 10. června 1376 zvolen za římského krále . Místo vladařských povinností prý často prchal na venkov doprovázen Konrádem z Vechty, německým páterem, lékařem, zpovědníkem a hermetikem.
Václavova dobrodružná povaha stylizovala i jeho symbol, ledňáčka (atribut znovuzrození a nepolapitelnosti) s točenicí. Závoj (točenice) se trochu podobá i ochrannému (či spíše zakrývajícimu, tajemnému) plášti. Ten knížecí se nazýval „varkač". Dobříšský tajemný hrad dostal stejné jméno — Vargač. Měl i on cosi přikrývat, zahalovat? Třeba tajná setkání a jednání uvnitř jeho mohutných zdí?
Dobříš a hrad Vargač proslul řadou dochovaných pověstí. V jedné z nich se praví, že Vargač byl postaven na základech bývalého templářského sídla. Někteří z rytířů se v hradě zjevují, v příznivých dnech lze potkat i jezdce v bílém plášti s křížem na zádech. Projíždí krajem zcela tiše a kontroluje, zda je schovaný poklad řádu na svém místě. Úderem jedné hodiny mizí.
Další verze přidává zjevení melancholického šlechtice, hrajícího v černém plášti podivnou píseň na starou loutnu. Přitom vždy sedává u skály nad rybníkem. I toto zjevení má nějakou spojitost s údajným pokladem, protože právě v těchto místech by měla vést tajná chodba.
Otázka, zda byli v Dobříši vůbec někdy templáři je otevřená. Jejich přítomnost zde není nijak doložena. Je možné hledat i jinak? Jméno Vargač dostal hrad za Jana Lucemburského podle "varkače", pláště knížat. Nemůže jít o templářský plášť?
Oživlé sochy
Podle pověstí socha svatého Tadeáše v kamenné knize obrací listy. Každé obrácení znamenalo smrt jednoho z obyvatel. Až dojde k poslední stránce, Dobříš se otřese pod mohutným výbuchem a propadne do země.
Socha svatého Leonarda s polovinou lidského srdce symbolizovala pomíjivost světa. Až lidstvo zanikne, upustí světec druhou půlku kamenného srdce na zem.
Jedna z dalších pověstí říká: „až se obě sochy zřítí, dopadnou na zem, zbude z nich prach a má být konec světa."
Podle pověsti bychom se konce světa brzo dočkali, kdyby tu nebyl kníže Josef. On nechal sráz podchytit pevnou zdí, takže svatí nespadnou a konec světa tak nepřivodí.
Jiná varianta pověsti o soše zní: „když sv. Tadeáš, jenž drží knihu, přečte a obrátí jeden list, zemře jeden z dobříšských občanů, a až celou knihu přečte a zavře, a až sv. Leonardovi srdce, jenž již jen jednu polovinu drží, zcela zmizí. Nastane konec světa“. V roce 1962 svatému Leonardovi vypadlo srdce z ruky, ale proroctví se nevyplnilo, jak je zřejmé.
Na naši novou sérii vyprávění o záhadách, pověstech, mystériích i tajuplných místech Příbramska jsme upozornili v úvodním článku: Příbramsko má své záhady, pověsti a tajemství. Pokud uvidíme zájem o tento typ informací, rádi budeme v tomto seriálu pokračovat, již nyní máme několik dalších dílů rozepsaných.
.
Jádro původního města Dobříš se nalézalo na výšině, přibližně v okolí pozdějšího hřbitova. Byl zde postaven hrad. Dobříš byl oblíbeným místem „našich" Lucemburků - Jana Lucemburského a Karel IV. sem přenesl nejvyšší lovči úřad Koruny české, připojil k němu třináct panství a osobně na hradě odpočíval i jednal. Václav IV. povýšil ves na město a na Vargači hojně pobýval. Byl příznivcem (a snad i členem) ezoterních spolků, ochráncem tajemného Bratrstva Božího těla, zároveň českým králem a 10. června 1376 zvolen za římského krále . Místo vladařských povinností prý často prchal na venkov doprovázen Konrádem z Vechty, německým páterem, lékařem, zpovědníkem a hermetikem.
Václavova dobrodružná povaha stylizovala i jeho symbol, ledňáčka (atribut znovuzrození a nepolapitelnosti) s točenicí. Závoj (točenice) se trochu podobá i ochrannému (či spíše zakrývajícimu, tajemnému) plášti. Ten knížecí se nazýval „varkač". Dobříšský tajemný hrad dostal stejné jméno — Vargač. Měl i on cosi přikrývat, zahalovat? Třeba tajná setkání a jednání uvnitř jeho mohutných zdí?
Dobříš a hrad Vargač proslul řadou dochovaných pověstí. V jedné z nich se praví, že Vargač byl postaven na základech bývalého templářského sídla. Někteří z rytířů se v hradě zjevují, v příznivých dnech lze potkat i jezdce v bílém plášti s křížem na zádech. Projíždí krajem zcela tiše a kontroluje, zda je schovaný poklad řádu na svém místě. Úderem jedné hodiny mizí.
Další verze přidává zjevení melancholického šlechtice, hrajícího v černém plášti podivnou píseň na starou loutnu. Přitom vždy sedává u skály nad rybníkem. I toto zjevení má nějakou spojitost s údajným pokladem, protože právě v těchto místech by měla vést tajná chodba.
Otázka, zda byli v Dobříši vůbec někdy templáři je otevřená. Jejich přítomnost zde není nijak doložena. Je možné hledat i jinak? Jméno Vargač dostal hrad za Jana Lucemburského podle "varkače", pláště knížat. Nemůže jít o templářský plášť?
Oživlé sochy
Podle pověstí socha svatého Tadeáše v kamenné knize obrací listy. Každé obrácení znamenalo smrt jednoho z obyvatel. Až dojde k poslední stránce, Dobříš se otřese pod mohutným výbuchem a propadne do země.
Socha svatého Leonarda s polovinou lidského srdce symbolizovala pomíjivost světa. Až lidstvo zanikne, upustí světec druhou půlku kamenného srdce na zem.
Jedna z dalších pověstí říká: „až se obě sochy zřítí, dopadnou na zem, zbude z nich prach a má být konec světa."
Podle pověsti bychom se konce světa brzo dočkali, kdyby tu nebyl kníže Josef. On nechal sráz podchytit pevnou zdí, takže svatí nespadnou a konec světa tak nepřivodí.
Jiná varianta pověsti o soše zní: „když sv. Tadeáš, jenž drží knihu, přečte a obrátí jeden list, zemře jeden z dobříšských občanů, a až celou knihu přečte a zavře, a až sv. Leonardovi srdce, jenž již jen jednu polovinu drží, zcela zmizí. Nastane konec světa“. V roce 1962 svatému Leonardovi vypadlo srdce z ruky, ale proroctví se nevyplnilo, jak je zřejmé.
Na naši novou sérii vyprávění o záhadách, pověstech, mystériích i tajuplných místech Příbramska jsme upozornili v úvodním článku: Příbramsko má své záhady, pověsti a tajemství. Pokud uvidíme zájem o tento typ informací, rádi budeme v tomto seriálu pokračovat, již nyní máme několik dalších dílů rozepsaných.
.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz Foto: mip a ilustr.
Info: Elysei
Info: Elysei
autor: mip
Tweet |
Další články









