Bezděkovský lom má své kouzlo i v zimě

Podobně jako žula, od níž je k nerozeznání, granodiorit je hlubinná vyvřelá hornina s podstatným množstvím křemene. Právě granodiorit se těžil jihovýchodně od obce Bezděkov pod Třemšínem. Dnes se tu nachází zatopený jámový lom s přilehlými, částečnými odvaly. Materiál se používal na výrobu kamenných bloků a dlažbu.

Důvodem vyhlášení chráněného území je ochrana evropsky významné lokality s přechodně zaplavovanými plochami a sukcesními stanovišti. Na odvalech a svazích nad jezerem se vyskytují porosty náletových dřevin, především břízy bělokoré, topolu osiky, vrby jívy, místy i lísky obecné.

Jezero je po většině obvodu obklopeno strmými skalními stěnami až 10 metrů vysokými. Podloží okolí tvoří zvětralinový plášť zmíněné horniny. Protože je lomové jezírko využíváno ke koupání, vznikla na jeho severovýchodním pobřeží (obdobně jako na příjezdové cestě) vegetace ovlivněná sešlapem. Místy vede silný sešlap v kombinaci s extrémně mělkou půdou k úplné absenci vegetace a vzniku holých ploch.

Z obojživelníků se v nedávné minulosti vyskytovaly bohaté rozmnožující se populace čolka velkého (odhad početnosti - r. 2002 - desítky jedinců), čolka obecného i čolka horského, ropuchy obecné a ropuchy zelené. V současnosti je jediným rozmnožujícím se obojživelníkem skokan zelený. Tento neutěšený vývoj byl způsoben vysazením ryb do jezírka – konkrétně se jedná o kapra a především okouna říčního, jehož populace se zde velmi úspěšně rozmnožuje. Vzhledem k absenci plošně rozsáhlejších litorálních porostů a výši rybí obsádky je v současné době nemožné, aby docházelo k úspěšné reprodukci jak čolka velkého, tak i většiny dalších druhů obojživelníků. Čolci se zde proto již několik let - min. 5 let - nerozmnožují.