Astronom: Geomagnetickou bouři mohou někteří lidé pocítit

Geomagnetickou bouři, která zasáhla Zemi, mohou někteří lidé nepříznivě pocítit. Podle některých starších studií může mít tento jev vliv třeba na pozornost. Základním průvodním jevem geomagnetických bouří je polární záře. Při nižších stupních se vyskytuje jen v polárních oblastech, tentokrát však byla vidět na celém území Česka, řekl dnes Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu dodal, že šanci vidět polární záři mají lidé v Česku až do noci z pondělí na úterý, zřejmě už ale nebude tak intenzivní jako v noci na dnešek.

Zemi zasáhla v pátek geomagnetická bouře nejvyššího stupně, stalo se tak poprvé od roku 2003. "Je tady vysoká koncentrace nabitých částic ze Slunce, které sem doletěly v průběhu zhruba dvou dnů v podobě takzvaného slunečního větru. Ten sluneční vítr je tím pádem rychlejší a hustší. A to může způsobit poruchy, které se dotknou naší civilizace," upozornil Suchan.

Nepříznivým důsledkem mohou být problémy v radiovém spojení a výpadky satelitní navigace. Do budoucna podle Suchana také hrozí, že se indukují silnější proudy na dlouhých vedeních elektrické soustavy, transformátor na začátku nebo na konci vyhoří a lidé se ocitnou bez elektřiny. Podle Suchana se to už stalo v roce 1989 v Kanadě v Quebecu.

Viditelným důkazem toho, že nastala geomagnetická bouře, je polární záře. Při nižších stupních se vyskytuje jen v polárních oblastech kolem pólů, při vyšších je patrná i jinde. "Pokud je to takhle hodně silné, tak se polární záře dostane i do středních zeměpisných šířek, někdy i docela na jih. Dnes v noci byla vidět z celé republiky, i od Českých Budějovic," uvedl Suchan.

Ostatní průvodní jevy člověk nepozná, živé organismy včetně člověka jsou však na geomagnetické pole citlivé. "Nejsem fyziolog, ale předpokládám, že to je otázka nervozity, nepozornosti a podobně," řekl Suchan. Některé studie podle něj poukazovaly na vyšší výskyt infarktů nebo statistiku dopravních nehod. "Na druhou stranu ty práce jsou poměrně staré, třeba 20 až 30 roků, a naše společnost se mění," podotkl vědec. Je potřeba si také uvědomit, že takzvané kosmické počasí je jen jedním z faktorů, které člověka ovlivňují.

Sluneční činnost má jedenáctiletou periodu, maximum se předpokládá právě v letošním roce. "Přesně to tomu odpovídá, protože za posledních 24 hodin bylo na Slunci 20 erupcí a kolem půlnoci tam bouchla další, nejsilnější erupce, která vůbec může být z té oblasti aktivní, takže se k nám žene další oblak nabitých částic," dodal astronom.

Horálek připomněl případ z roku 1859, kdy na Slunci vznikly ještě výrazně větší erupce. "Ty, kdyby se staly dneska, tak by způsobily mnohem větší problémy - právě výpadky elektřiny, výpadky signálu, výpadky internetu. Tohle ale ani zdaleka nebyl ten případ, my jsme měli jenom tu hezkou část důsledků geomagnetických bouří v podobě polární záře, která takhle pěkně nebyla vidět 20 let," řekl dnes Horálek.

Uvedl, že v roce 2003 byla polární záře tak intenzivní, že ji mohli pozorovat nízko nad obzorem lidé i z Maroka. "Když jsem se díval, odkud pocházejí dnešní fotky, tak jedna fotka mě překvapila. Fotil to zrovna český fotograf, co byl na dovolené na Kanárských ostrovech," dodal.

Možnost vidět polární záře v Česku podle něj je ještě do noci z pondělí na úterý. "Ale pokud ještě nějaké budou, tak s největší pravděpodobností budou slabší. Šance na ty opravdu jasné tam pořád je, není to úplně nulové, ale nesliboval bych lidem, že mají možnost vidět znova to samé co dneska v noci," řekl Horálek.