Archeologické léto nabídne vycházku na s Kelty spojenou lokalitu Hrazany u Sedlčan

Více než 90 místy v Česku provedou archeologové zájemce během třetího ročníku Archeologického léta. Vycházky, které začnou od 18 června, zamíří například k pozůstatkům hradiště v Libici nad Cidlinou, do míst, kde stávala vesnice Pfaffenschlag, nebo k bunkrům na západě Čech. Nebude ani chybět s Kelty spojená lokalita Hrazany u Sedlčan, kde v době halštatské a laténské stálo mohutné oppidum. Účast na prohlídkách je třeba rezervovat přes web, některé budou virtuálně. Akci pořádají archeologické ústavy Akademie věd ČR (AV) v Praze a v Brně ve spolupráci s dalšími tuzemskými archeologickými pracovišti.

Oppidum Hrazany
Oppidum Hrazany se nachází v okrese Příbram nedaleko Slapské přehrady nad soutokem Vltavy a Mastníku severně od obce Hrazany. Tvoří ho dva vrchy, Doubí a Červenka, a sedlo, které oba kopce propojuje. Prostor oppida byl sporadicky osídlen i v některých starších obdobích pravěku, nejvýznamnějším obdobím se ale pro toto místo stala doba železná, konkrétně pozdní halštat, a hlavně a především latén, kdy zde bylo vybudováno mohutné oppidum. Hradiště o rozloze 30, později 39 hektarů bylo opevněno mohutnou hradbou a vstup byl umožněn 6 branami. Terénní náznaky existence některých z těchto bran a valy zbylé po opevnění lze ještě na několika místech obdivovat. Dobře viditelné jsou i terénní relikty středověkého opevnění na Července a valy dnes již zcela zničeného hradu Ostromeč.

Hrazanské oppidum není sice z našich oppid to největší, jeho význam však spočívá ve faktu, že bylo po značnou dobu obýváno stejným obyvatelstvem. Z polohy nad Vltavou je zjevné, že oppidum bylo jednou ze stanic na staré obchodní cestě k Dunaji a díky své strategické poloze tuto cestu chránilo, poskytovalo útočiště a ubytování obchodním výpravám a nepochybně těžilo z celních poplatků ze zboží procházejících oppidem. Celý areál byl zřejmě v poklidu opuštěn někdy mezi lety 30 a 20 př. n. l.