Albína Houšková: Dáma, která drží prst na tepu Festivalu Antonína Dvořáka

Na konci dubna a v průběhnu května se v Příbrami a bezprostředním okolí uskuteční již 49. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka. Již několik ročníků stojí za festivalem jeho ředitelka Albína Houšková. Právě s ní jsme si povídali o letošním ročníku, ale i plánech do budoucna.

Pocházíte z Moravy a máte vystudovanou Filosofickou fakultu Olomoucké univerzity, jak jste se dostala sem do Středních Čech a k místu ředitelky populárního festivalu klasické hudby?
Ta cesta nebyla tak složitá, jak by se mohlo zdát. Po studiích oboru Teorie a dějiny dramatických umění a literatury, tedy oblasti zaměřené na umění včetně divadla a hudby, jsem si z nabídek na zaměstnání vybrala divadelní produkci v Praze. Po několika letech jsem díky přechodu na takzvaně volnou nohu mohla realizovat i projekty přesahující svět divadla, například Mezinárodní festival šansonu a podobně.

Stále si pamatuji ten pocit, když mi v létě 2013 zazvonil mobil a zazněla otázka, zda bych měla zájem vstoupit tehdy jako programová ředitelka do Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram. Vzhledem k tomu, že Antonín Dvořák byl vždy mým nejmilovanějším hudebním skladatelem, bylo rozhodnutí velmi snadné. Možnost vytvářet festival s jeho jménem a s tak blízkou vazbou na místa, která miloval, navíc v úzkém propojení s jeho potomky, to stále vnímám jako velkou poctu.

Hrajete sama na nějaký hudební nástroj?
Hudební vzdělání mám, ale hraji a zpívám jen doma sobě a svým blízkým pro radost.

Co je pro Vás ve Vaší práci nejtěžší?
Umět občas nad něčím mávnout rukou. Jsem totiž perfekcionista a na všem, byť sebelepším, vidím stále něco, co by se dalo udělat lépe. A to – i vzhledem k omezenému rozpočtu festivalu – nejde vždy uskutečnit.

Které chvíle Vás donutí říct: “…a přesně pro tohle to dělám!“?
Vyslovená pochvala určitě potěší, ale všichni víme, že slova často neodrážejí opravdové pocity. Proto se dívám na výrazy tváří, na to, co se odráží v očích – a oči návštěvníků našeho festivalu září. Řeknu si to také ve chvíli, kdy na mne děti při odchodu ze sálu zavolají, že se těší na příště ... a namalují spontánně obrázek. Pak vím, že v tomhle přetechnizovaném světě otevřel náš koncert někomu bránu do světa fantazie, obohatil ho o něco krásného ...

Co Vám hudební festival přináší a co Vám bere?
Díky festivalu jsem poznala a stále poznávám úžasné lidi, vynikající po profesionální i lidské stránce. To je obrovský přínos, za který jsem velmi vděčná. Horší je to s mým spánkem, který je značně ovlivněn zejména nejistotou vyplývající z vícezdrojového financování. Ale pokud vím, toto je prostě úděl všech ředitelů festivalů klasické hudby.

Jak dlouho trvá a jak je náročná celá příprava na další rok?
Pro každou profesi v našem týmu je to trochu jiné. Přímá produkce nastupuje až přibližně čtyři měsíce před festivalem, zatímco dramaturgie se už nyní soustřeďuje na roky 2018 a 2019. Pro mne osobně běží vždy paralelně úkoly, které se váží jak k uplynulému ročníku, kdy vykazujeme například využití dotací, tak k současnému ročníku, u něhož mne čeká koordinace všech
činností spojených s organizací koncertů, komunikací s umělci, propagací festivalu, partnerskými vazbami, atd. Nesmím ale zapomenout na přípravu 50. ročníku, pro který již nyní uzavíráme smlouvy s vystupujícími ansámbly a připravujeme program odpovídající tomuto významnému jubileu.

Na co se v letošním roce můžeme těšit?
Při tvorbě programu jsme se inspirovali Mistrovou osobností, jeho nezpochybnitelnými lidskými přednostmi, charakterem, který otiskl do své tvorby. Možná právě jeho přátelská povaha, pokora a láska k lidem spojené s upřímnou vírou v Boha i v momentech nejtěžších, dodávají hudbě Antonína Dvořáka to, co posluchače i umělce tolik uchvacuje a předává ty nejsilnější prožitky na jevištích, pódiích a v hledištích po celém světě. Koncerty, spojené mottem „Antonín Dvořák: S vírou v Boha a láskou k člověku“, zahrnují na jedné straně díla sakrální, na druhé straně díla inspirovaná láskou v různých podobách.

S krásnou hudbou se budeme letos setkávat na tradičních místech: V Divadle A. Dvořáka Příbram, kostele sv. Jakuba Staršího, Galerii Františka Drtikola, na zámku Březnice i zámku Dobříš, nově pak v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Třebsku, v sále Domu Natura v Příbrami a zejména pak v krásném prostředí Svaté Hory.
Připravujeme 12 koncertů, jednu premiéru hudebně - dramatického pořadu, dvě operní představení pro děti, 2. ročník Dne s Antonínem Dvořákem s více než 20 koncerty a doprovodnými akcemi, 2. ročník soutěže ve skladbě a 2. ročník výtvarné soutěže pro děti.

Je nesmírně těžké jmenovat pouze některé z umělců, kteří přijali naše pozvání, protože všichni patří k těm nejlepším. Na zahajovacím koncertu přivítáme Pavla Šporcla, benefice pro vilu Rusalka bude ve znamení umění Václava Hudečka. V ambitech Svaté Hory zazní na celém světě obdivovaný nádherný baryton Thomase Hampsona....

Chcete ještě něco doplnit?
O festivalu a dění kolem něj by se dalo povídat či psát ještě hodně dlouho, ale daleko více se o něm dozvíte přímo na koncertech a doprovodných akcích, protože o tom festival je – o nádherné hudbě, která přináší lidem radost. Jste srdečně zváni!