„Akutní“ lékaři a sestry se dnes sešli v příbramské nemocnici

Emergency, urgentní příjem, akutní příjem, příjem akutně nemocných nebo také pohotovost. Označení nad dveřmi může být různé, vždy by však mělo jít o místo, kde se soustřeďuje péče o pacienty, jejichž stav se akutně změnil k horšímu.

Akutní příjem – vstupní brána do nemocnice, tak zní název i téma letošního 6. ročníku Kadeřábkova dne v Oblastní nemocnici Příbram, který se konal dnes, 10. 6. 2015 v kongresovém sále nemocnice. Prestižní celodenní odborný seminář, který pořádá interní jednotka intenzivní péče příbramské nemocnice, každým rokem přiláká téměř dvě stovky účastníků z řad lékařů i středního zdravotnického personálu nejen z příbramské nemocnice, ale i jiných zdravotnických zařízení. Pozvání k přednáškám letos přijali odborníci z pracoviště urgentního příjmu Fakultní nemocnice v pražském Motole v čele s primářem MUDr. Jiřím Zikou.

Přednášku na téma „Stojí etika a ekonomika proti medicíně?“ uvedla renomovaná a v příbramské nemocnici uznávaná a velmi oblíbená lékařka z Oddělení chronické a resuscitační intenzivní péče Fakultní nemocnice v Motole doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.V rámci semináře dále zazněly příspěvky na téma „Úloha urgentního příjmu v nemocnici“, „Spolupráce urgentního příjmu a záchranné služby v okrese Příbram“, či „Urgentní příjem a jeho úloha při hromadných neštěstích“. Jednotliví přednášející se věnovali specifikům různých typů pacientů na urgentním příjmu, například pacientů s cévní mozkovou příhodou či psychiatrických a geriatrických pacientů a také problematice komunikace s pacienty na urgentním příjmu. Příbramskou nemocnici reprezentovali ve svých přednáškách MUDr. Petr Polouček, zástupce ředitele pro lékařskou péči, MUDr. Martin Polák, vedoucí lékař interní JIP či MUDr. Jaroslav Korsa, primář Neurologického oddělení.

Vrchní sestra pracoviště akutního příjmu příbramské nemocnice Lenka Pátková tu pracuje od jeho otevření 3. 5. 2010. „Letos slavíme jubilejních 5 let trvání. Za tu dobu prošlo „pod našima rukama“ 42 819 pacientů, to znamená takových, kteří byli na akutním příjmu uloženi na lůžko před a v průběhu ošetření. Lékaři přicházejí za pacienty na akutní příjem a pacienti i jejich blízcí oceňují, že nemusí cestovat za specialisty po nemocnici. Náš tým tvoří 30 sester, 5 sanitářů v každé směně a 3 ambulance s lékaři. Je to nárazová práce, není vůbec výjimkou, že se tu sejde 10 pacientů najednou a to je potom fofr“, říká Lenka Pátková a dodává „je to náročná a stresující práce, ale pacientům se tu snažíme poskytnout tu nejlepší možnou péči“.

Letos již podruhé předal ředitel nemocnice v úvodu semináře čestné medaile Františka Kadeřábka lékařům příbramské nemocnice, a to MUDr. Věře Kutílkové, primáři MUDr. Janu Šírkovi a sestře Marii Novákové z Interního oddělení. Medaile in memoriam obdrželi dlouholetí bývalí primáři RTG oddělení MUDr. František Trefný (medaili převzala jeho dcera, která přiletěla při této příležitosti z Kanady) a Chirurgického oddělení MUDr. Olga Rouleová (medaili převzala neteř).

„Tradici Kadeřábkových dnů jsme obnovili před 6 lety na počest doktora Františka Kadeřábka, lékaře a prvního primáře Interního oddělení v příbramské nemocnici“, komentuje ředitel nemocnice MUDr. Stanislav Holobrada a pokračuje: „Doktor Kadeřábek stál u zrodu první interní jednotky intenzívní péče v širokém okolí a byl velmi uznávanou osobností jak mezi lékaři, tak mezi pacienty. Medailí jsou proto na jeho památku oceňováni lékaři příbramské nemocnice, kteří se významně zasloužili o rozvoj nemocnice“.

Zeptali jsme se MUDr. Martina Poláka, odborného garanta semináře:

Co si máme představit pod názvem urgentní neboli akutní příjem?
Urgentní příjem nebo také jinak oddělení centrálního příjmu či emergency jsou součástí většiny českých nemocnic. Ve vyspělých západních zemích, jako je USA, Velká Británie, Francie atd. se objevily již na začátku 20. století. Tato oddělení jsou vstupní branou pro všechny pacienty, kteří jsou postiženi nějakým akutním onemocněním. Část těchto pacientů je přivezena vozy záchranné služby, část přichází sama na doporučení praktického lékaře či ambulantního specialisty a někteří pacienti přicházejí sami či v doprovodu příbuzných. Urgentní příjem je vybaven jak po stránce personální tak technické tak, aby pacientovi mohla být poskytnuta odpovídající péče. V případě život ohrožujících stavů směřují všechna opatření k zajištění vitálních funkcí a následný transport na pracoviště, kde je mu poskytnuta definitivní péče (jednotky intenzivní péče, resuscitační oddělení, specializovaná centra apod.). Někteří pacienti jsou ošetřeni ambulantně a vráceni zpět do péče praktických lékařů či ambulantních specialistů.

Takže takové pracoviště má i příbramská nemocnice?
Samozřejmě, příbramská nemocnice a její pacienti mají k dispozici dokonce velmi moderní urgentní příjem, který je umístěn v nové budově hlavního areálu nemocnice, hned v blízkosti hlavního vstupu. Je moderní nejen stavebně, ale především svým vybavením a pacienti zde mají k dispozici veškerou výše uvedenou péči včetně kvalifikovaného personálu a diagnostických zobrazovacích metod i léčebných postupů. Náš akutní příjem nám „závidí“ i leckteří pražští kolegové.

Na semináři přednášíte o třídění pacientů na urgentním příjmu, můžete nám vysvětlit, o co se jedná?
Třídění pacientů neboli tzv.“ triáž“ (triage) je pojem, který zavedl do medicíny francouzský chirurg baron Domingue Jean Larray za císaře Napoleona v roce 1792 v době „Francouzské války“. Toto třídění se týkalo především raněných vojáků. Třídění pacientů se postupně vyvíjelo, většinou během válečných konfliktů. Postupně se zavedl jistý systém třídění pacientů při hromadných neštěstích do přednemocniční péče. Třídění pacientů i nechirurgické povahy je relativně moderní fenomén, který byl zaveden v USA v 50.letech 20.století. Jedná se o rozhodovací proces, kdy třídící pracovník, nejčastěji erudovaná zdravotní sestra, používá různá skórovací schémata, která pomáhají rozhodnout o dalším postupu a péči, které mají být pacientovi poskytnuty. Od 90. let se systémy třídění pacientů rozvíjejí. Velmi dokonalý systém mají vypracovaný např. v Austrálii, USA nebo ve Velké Británii. Jistě se naskýtá otázka, proč je dobré pacienty vůbec nějakým způsobem třídit. Odpověď je nabíledni. Na urgentní příjem přicházejí pacienti bez ohledu na závažnost onemocnění. Na základě systému třídění je pak rozhodnuto, jak závažný stav je, jaké je nutné udělat následná opatření. Díky tomu je samozřejmě určeno pořadí, v jakém budou pacienti ošetřeni. Je třeba si tedy uvědomit, že každá obtíž nevyžaduje nutně okamžité ošetření. Díky třídění pacientů tak každý pacient jasně ví, kdy bude ošetřen – okamžitě – do 30 min - do 1 hodiny – do 2 hodin apod. Uvedu příklad - přijdou 3 pacienti, poslední má bolesti na hrudi, druhý pacient má otok prstu a první má přisáté klíště, pak pořadí ošetření bude zcela opačné – nejdříve bude ošetřen pacient s bolestí na hrudi. Tento systém vede tedy k efektivnímu a bezpečnému způsobu péče o akutní pacienty, zlepšuje komunikaci mezi pacienty, ošetřujícím personálem, příbuznými a samozřejmě snižuje počet konfliktů a stížností. Je bohužel smutnou pravdou že v ČR takto postavený systém zatím chybí ve většině nemocnic. Doufám ale, že v příbramské nemocnici se k tomuto systému posuneme velmi rychle.