Večer začne astronomická zima, dny se začnou pozvolna prodlužovat
21. prosince 2022 (06:07)
foto: freepik
Tento den je nejkratší v roce a současně při něm Slunce dosahuje nejnižší polední výšky nad obzorem.
Dnes ve 22:48 dosáhne Slunce nejjižnějšího bodu své pomyslné dráhy na pozemské obloze a začne se vracet na sever. Nastane zimní slunovrat a začne astronomická zima. Tento den je nejkratší v roce a současně při něm Slunce dosahuje nejnižší polední výšky nad obzorem.
Kombinace krátkého dne a malé výšky Slunce působí, že na zemský povrch dopadá jen malé množství slunečního záření. Je ho méně, než kolik zemský povrch vyzařuje, a astronomové proto hovoří o záporné radiační bilanci zemského povrchu. Ta ještě nějaký čas potrvá, přestože dny se budou pozvolna prodlužovat a Slunce bude stoupat výš nad obzor. Tato setrvačnost působí, že v dlouhodobém průměru bývá nejchladněji až kolem poloviny ledna, nikoli v prosinci.
Přesný termín zimního slunovratu není pevně daný, protože rok netrvá přesně 365 dní. Většinou připadá na 21. či 22. prosince. Vzácně to může být i 20. a 23. prosince.
Den je o zimním slunovratu nejkratší a noci nejdelší, o letním slunovratu je tomu naopak. Den stejně dlouhý jako noc je o jarní a podzimní rovnodennosti. Letní slunovrat letos nastal 21. června v 11:13. V tu dobu dosáhlo Slunce obratníku Raka a poté se opět vracelo k rovníku a postupovalo na své zdánlivé dráze po obloze dále k obratníku Kozoroha.
Délka nejkratšího dne v roce, tedy čas od východu do západu Slunce, je v Česku kolem osmi hodin. Rozdíl v délce dne mezi nejjižnějším a nejsevernějším místem v ČR je přibližně 20 minut. O něco delší den tak prožijí lidé na Šumavě či Znojemsku než ve Šluknovském výběžku nebo na Frýdlantsku.
Pozvolného prodlužování dne si všímají i pranostiky, některé se zachovaly dodnes - například Na Boží narození (25.12.) o kuří pokročení, Na Nový rok o slepičí krok, Na Tři krále (6. ledna) o krok dále či Na Hromnice (2. února) o hodinu více. Slunce zapadá později už od svaté Lucie, tedy od 13. prosince, později však vychází, takže se celková doba slunečního svitu neprodlužuje. Z toho vychází také dodnes používané úsloví "Lucie noci upije, ale dni nepřidá."
Doba slunovratu jako konce nekonečné tmy a obrazným i doslovným návratem světla do života bývá příležitostí k oslavám. V české kotlině ho v době předhistorické nejvíce slavili Keltové. Významným svátkem se stal i pro Slovany, kteří slavili zrození mladého boha Slunce - Dažboga neboli Božice. Vše začalo večer před tímto svátkem magickými rituály, které byly zaměřené hlavně na věštění. Rozkrajování jablíčka, házení střevíčku či lití vosku nebo olova se dochovala dodnes.
zdroj: pribram.cz
autor: Tomáš Pečenka
Související
•Města ve středních Čechách investují do úspornějšího veřejného osvětlení
•Dopravu ve Středočeském kraji komplikuje ledovka
•Vrch Klobouček v Brdech se stal maloplošným chráněným územím