Očkování proti covidu-19 nebude povinné

19. ledna 2022 (16:04)

foto: Ministerstvo vnitra ČR

Pandemický zákon by se měl prodloužit do konce srpna 2023 a měl by nově regulovat obchody, služby, trhy, sportoviště i školy.

Očkování proti covidu-19 nebude podle premiéra Petra Fialy (ODS) pro nikoho povinné. Řekl to po dnešním jednání vlády. Povinnost měla podle vyhlášky, kterou schválila končící vláda Andreje Babiše (ANO), platit pro lidi nad 60 let a některé profese od března letošního roku. Aby lidé očkování stihli, museli by zahájit očkování už nyní. Pandemický zákon by se měl prodloužit do konce srpna 2023 a měl by nově regulovat obchody, služby, trhy, sportoviště i školy. Návrh schválila vláda.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na twitteru napsal, že povinné očkování proti covidu-19 od začátku považoval za nesmysl. "Ač je očkování nejefektivnější zbraní proti vážnému průběhu, nikoho k němu nebudeme nutit," uvedl. Na tiskové konferenci po jednání vlády Válek doplnil, že paragrafy k očkování proti covidu-19 ze schválené vyhlášky o povinném očkování zmizí.

Povinnost se měla týkat kromě všech starších 60 let také všech zaměstnanců zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb, hasičů, policistů, celníků, vojáků, ale i studentů zdravotnických škol nebo příslušníků aktivních záloh.

Proti povinnému očkování jeho odpůrci několikrát demonstrovali, vzniklo i několik petic. Zejména z řad příslušníků uniformovaných složek zaznívaly obavy, že lidé budou kvůli povinnosti ze sborů odcházet. Obavy byly také v sociálních službách, kde už v současné době pracovníci často chybí.

Podle Válka bude tento nebo příští týden oznámeno, kdy bude možné přeočkovávat proti covidu-19 také děti starší 12 let. Prvním očkovaným už uplynulo pět měsíců, po kterých mají dospělí obvykle nárok na přeočkování třetí dávkou.

V současné době je podle dat k úterý očkováno proti covidu-19 asi 63 procent populace. Z lidí nad 60 let, pro které měla platit očkovací povinnost, to je více než 80 procent. Očkováno je 336.000 zdravotníků a pracovníků ochrany veřejného zdraví, 123.000 pracovníků a klientů v sociálních službách.

U policejního sboru je zhruba 40.000 příslušníků, u armády 23.000, hasičů je přes 10.000. Po druhé dávce očkování má podle vyjádření policejního prezidia z konce loňského listopadu tři čtvrtiny policistů. V hasičském sboru je očkováno zhruba 76 procent lidí, v armádě asi 85 procent. Lékařů je očkováno 80 procent, zdravotních sester 83 procent.

Válek už dříve avizoval, že chce očkovací vyhlášku upravovat i vzhledem k nové variantě omikron. Ukazuje se, že dvě dávky očkování proti ní nechrání dostatečně před nákazou, ale stále jsou částečnou ochranou před vážným průběhem nemoci. Potřebná je proto třetí dávka očkování, zejména pro lidi v riziku.

Pandemický zákon se má prodloužit do 2023, mohl by regulovat obchod a služby

Pandemický zákon by se měl prodloužit o rok a půl, tedy do konce srpna 2023. Mimořádnými opatřeními bude nově možné omezit provoz všech typů provozoven, trhů, sportovišť i školských či vzdělávacích zařízení pro děti od tří let. Opatření by nově mohlo vydávat také ministerstvo obrany. Novelu pandemického zákona dnes schválila vláda, novinářům to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Nyní ji posoudí Parlament.

Ministerstvo zdravotnictví se snaží novelou reagovat na výtky Nejvyššího správního soudu, který mnohá mimořádná opatření v minulosti zrušil. Soud mimo jiné uvedl, že podle stávající normy není možné regulovat provozovny služeb, včetně restaurací, ubytování či trhů a tržnic. Nově tedy ministerstvo navrhuje, aby se regulace týkala všech provozoven podle živnostenského zákona, tržišť a tržnic. Orgány budou mít možnost například omezit jejich provozní dobu. Týkat by se to mělo i služeb kadeřnic, pedikérek, taxislužby či umělecké činnosti, tedy takových služeb, u nichž místem výkonu není samotná provozovna.

Regulovat bude možné také všechny typy sportovišť a sportu, dosud mohly úřady část sportovních aktivit omezit jen podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nikoliv podle pandemického zákona. Nově bude možné vydat mimořádná opatření pro všechny typy školských a vzdělávacích zařízení pro děti od tří let včetně například dětských skupin. Dosud se regulace v pandemickém zákoně týkala především vysokých škol.

Zákon také nově vyjmenovává další aktivity, kterých se mohou mimořádná opatření dotknout. Jsou to mimo jiné hudební a taneční kluby, diskotéky, herny a kasina, zoologické a botanické zahrady, muzea, galerie, hrady, zámky a obdobné historické nebo kulturní objekty, veřejné knihovny, hvězdárny a planetária. Týkat se to bude i konání slavností, divadelních a filmových představení, veletrhů, prodejních hospodářských výstav a zotavovacích akcí pro děti a příměstských táborů.

zdroj: pribram.cz/ČTK

autor: Jakub Pečenka