Za co se nejčastěji přidělují body a jaký zájem je o značky na přání?

Naše redakce přináší rozhovor na téma, které se týká dopravních agend. Nepovídali jsme si s nikým jiným než s vedoucím Dopravního úřadu v Příbrami Mgr. Janem Novákem.

V poslední době se v mediích často objevují informace o nutnosti výměny některých řidičských průkazů. S čím tato povinnost souvisí?
Povinnost výměny řidičského průkazu nesouvisí s ničím jiným, než s datem jeho platnosti. Je to stejné jako u všech jiných dokladů. Letošní zvýšený počet žadatelů o výměnu však souvisí s ukončením 10leté platnosti všech řidičských průkazů vydaných v roce 2007, kterých bylo v rámci hromadné výměny za tzv. „eurořidičáky“ vydáno v České republice cca 1 150 000. Proto tedy ten nárůst klientů a mediální kampaň.

Co musí řidiči pro výměnu udělat?
Majitelé exspirujících řidičských průkazů by se měli nejméně 20 kalendářních dnů před koncem jejich platnosti dostavit na Dopravní úřad a požádat o výměnu. K výměně nepotřebují žádnou vyplněnou žádost, předloží pouze stávající řidičský průkaz, občanský průkaz nebo pas a 1 ks standardní průkazové fotografie. Řidičský průkaz je totiž stále posledním dokladem, k jehož vydání si žadatel fotografii musí přinést sám. Nicméně změna se již v poslanecké sněmovně rýsuje.

Jaký trest čeká řidiče, který si konce platnosti nevšimne a jezdí tak s propadlým řidičákem? Jsou za to nějaké body?
Žádné body se za neplatný řidičský průkaz neudělují. V takovém případě hrozí řidiči „pouze“ bloková pokuta do 2000 Kč a v případě, že přestupek není v blokovém řízení ochoten na místě s policií vyřešit, pak pokuta v řízení správním, a to v rozmezí 1500 až 2500 Kč. V takovém případě je pak ale řidič povinen uhradit i náklady řízení 1000 Kč. Vždy je tedy lepší své pochybení uznat ihned na místě silniční kontroly a věc vyřešit v blokovém řízení.

Jak je to vůbec s trestnými body a jak funguje jejich přičítání a odečet?
Předpokládám, že za více než 10 let fungování bodového systému již jeho princip všichni řidiči znají a nejeden z nich už dokonce jeho účinky okusil na vlastní kůži. Pro zopakování však uvedu základní principy.

• bodový systém se vztahuje pouze na řidiče motorových vozidel
• body jsou pevně stanoveny zákonem
• body se zaznamenávají maximálně do hranice 12 bodů
• po dosažení 12 bodů je o této skutečnosti řidiči doručeno oznámení a výzva k odevzdání řidičského průkazu
• pokud se řidič po dobu 12 měsíců od posledního započítání bodů nedopustí žádného bodovaného přestupku, jsou mu automaticky odečteny 4 body
• připsání bodů je logický následek pravomocného rozhodnutí o přestupku
• při více přestupcích spáchaných jedním jednáním se zaznamená pouze počet bodů za nejzávažnější z nich
• řidič se proti připsaným bodům může bránit tzv. „námitkou“ a do rozhodnutí o námitce smí řídit
• řidič může požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po roce od jeho ztráty. Předtím musí absolvovat přezkoušení v autoškole
• na základě absolvování kurzu bezpečné jízdy lze, za určitých podmínek, odečíst 3 body v kalendářním roce

Za které přestupky dostane neukázněný řidič nejvíce bodů?
Z logiky věci vyplývá, že nejvyšší počet připsaných bodů, v našem případě 7 bodů, přímo souvisí se společenskou nebezpečností spáchaných přestupků a trestných činů, se kterou pak úměrně klesá i bodové hodnocení až na 2 body. Za zmínku také stojí zajímavý fakt, že v současné době neexistují žádné 1bodové ani 6bodové řidičské přešlapy. Společensky nejvíce nebezpečné, a stejně tak bodově hodnocené, jsou tedy přestupky a trestné činy přímo ohrožující lidské životy, zdraví a majetek. Mezi 7bodová jednání tak patří řízení vozidla pod vlivem drog a alkoholu, odmítnutí vyšetření na jejich přítomnost v organismu řidiče, způsobení dopravní nehody, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví jiné osoby, ujetí z místa dopravní nehody, neposkytnutí pomoci, otáčení se a couvání na dálnici nebo jízda v protisměru, vjíždění na železniční přejezd v okamžiku, kdy je v činnosti zabezpečovací zařízení, předjíždění v místech, kde je to dopravním značením zakázáno a řízení vozidla řidičem, kterému byl zadržen řidičský průkaz. Jako 5bodové chyby řidičů pak můžeme zmínit např. ohrožení chodce na přechodu pro chodce, nezastavení na červenou, řízení technicky nezpůsobilého vozidla ohrožujícího silniční provoz nebo překročení maximální rychlosti o 40 km/h a více v obci nebo o 50 km/h a více mimo obec. Z opačného spektra bodovaných přestupků, tedy 2bodových a nejméně společensky nebezpečných, lze zmínit např. držení telefonu za jízdy, neoznačení překážky na silnici a malé překročení povolené rychlosti. Pokud by Vaši čtenáři měli zájem o taxativní výčet všech bodovaných přestupků a trestných činů, kterých je celkem 26, dovolím si je odkázat na přílohu zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.

Další otázka, která by mohla naše čtenáře zajímat, se týká registrace vozidel. Konkrétně se jedná o převody vozidel. Došlo u jejich přepisů na nového majitele k nějakým změnám?
Ke změně došlo již v roce 2015, a to ke změně velice zásadní. Byl ukončen systém tzv. „dvoukolového“ převodu, kdy stávající majitel vozidlo odhlásil v místě svého trvalého bydliště a nový majitel měl povinnost si ho do 10 dnů přihlásit v místě jeho trvalého bydliště. V poměrně velké části těchto převodů si však noví majitelé ojetin svou povinnost nesplnili a vozidla tak končila v tzv. „polopřevodu“, kdy se vlastně evidenčně k vozidlu nikdo neměl a v rámci důkazních řízení bylo velmi složité určit odpovědnou osobu. Takových vozidel bylo na začátku roku 2015 téměř 750 tisíc a situace se začínala stávat neúnosnou. Z uvedeného důvodu byla parlamentem přijata novela zákona o registraci vozidel a převody se od 1.1.2015 uskutečňují již pouze na jednom místě a za přítomnosti obou zúčastněných. Tím jedním místem je vždy úřad v místě trvalého bydliště prodávajícího a nový majitel ojetého vozidla už v místě svého bydliště na úřad nemusí.

Mohu k převodu vozidla někoho zmocnit?
Samozřejmě. Tak jako ve všech jiných agendách, i zde funguje institut zplnomocnění jiné osoby. Kupující tak může zplnomocnit prodávajícího, prodávající kupujícího, nebo mohou oba zplnomocnit někoho úplně jiného. Jediný rozdíl od legislativního stavu před rokem 2015 je ten, že takové zplnomocnění musí být úředně ověřeno např. matrikou nebo Czech POINTEM.

Dalším zajímavým tématem jsou určitě značky na přání. Je o ně velký zájem a má jejich podoba nějaká pravidla?
Možnost výroby registrační značky na přání vznikla 1.1.2016. V tu dobu se také strhl největší boom a zejména v Praze jsme mohli sledovat mnohahodinové fronty majitelů vozidel toužících po personalizaci jejich plechového miláčka. Nicméně, s postupem času zájem o autorství vlastní registrační značky uvadal a v současné době se, alespoň na příbramském Dopravním úřadu, jedná o - řekněme - doplňkovou službu, která však rozhodně není ničím laciným. A co se pravidel její podoby týká, jsou poměrně jednoduchá. Značka se u osobních automobilů skládá z osmi znaků, motorky jich mají po sedmi, mopedy po pěti a platí, že vždy musí obsahovat minimálně jednu číslici a některá písmena není možné použít vůbec. Konkrétně písmena G, CH, O, Q a W, která by mohla být snadno zaměnitelná. Vedle toho vám také úředníci nepovolí slova hanlivá, podněcující k rasismu, xenofobii či jakékoliv nenávisti k nějaké skupině obyvatel. Cena značky na přání je 5000 Kč za jednu tabulku. Pokud byste tedy rádi „prémiovou“ značku například na osobní automobil, připravte si dvojnásobek. Značku si také můžete rezervovat až na tři měsíce za poplatek 500 Kč, kdy budete mít jistotu, že vás v její podobě nikdo jiný nepředběhne.

Jaký je Váš osobní názor na takové značky a kolik už jich váš úřad vydal?
Můj osobní názor je naprosto neutrální. Je to zákonem stanovená možnost majitelů vozidel a naší povinností je takové žádosti, pokud bude v rámci zákona, bezezbytku vyhovět. A pokud se ptáte na celkový počet takových značek, které jsme od 1. ledna loňského roku udělili, pohybujeme se okolo čísla 30.

A ještě poslední otázka. Chystá se v nejbližší době nějaká podstatná změna v dopravních zákonech?
Určitě ano. Zákony a jejich podoba je v podstatě nikdy nekončící evoluční proces, který se snaží, více či méně úspěšně, reagovat na aktuální stav a potřeby společnosti. To jistě potvrdí každý, kdo se v zákonech někdy alespoň trochu pohyboval. Názorným příkladem je například zákon o silničním provozu, který od svého vzniku v roce 2000 prošel již 44 novelizacemi a 45. novelizace je připravena na 1.7.2017. V jejím rámci však nedojde k žádným dramatickým změnám a řidiči se nemusí obávat žádné revoluce v dopravních předpisech. Nejzásadnější chystanou změnou tak zůstává uvolnění místní příslušnosti u registrace vozidel. Zjednodušeně řečeno lze říci, že žadatel o provedení zápisů do registru silničních vozidel o něj bude moci požádat na kterémkoliv úřadu v rámci České republiky, kde bude také vyřízen. Chystané uvolnění místní příslušnosti se však nebude týkat zvláštních registračních značek, a to trvale manipulačních, historických a sportovních vozidel.