Marie Terezie a Příbram

Film končí prešpurkskou korunovací rakouské arcivévodkyně Marie Terezie uherskou královnou v červnu 1741. Mladá panovnice porodila nedlouho předtím, 13. března 1741, syna Josefa a opravdu neměla na odpočinek čas. Dne 20. května 1741 ještě ve Vídni vydala a vlastní rukou podepsala pro královské město Příbram pergamenovou listinu, kterou mu potvrdila platnost starších privilegií a jeho výsady rozmnožila o právo třetího výročního trhu.
Také Příbram byla tehdy sužována válečnými výdaji na válku o rakouské dědictví a vysokými císařskými daněmi. V září 1741 procházela Příbramí spojená francouzská a bavorská armáda a 14. listopadu 1741 přijel sám bavorský kurfiřt Karel Albert. Byl ve městě slavnostně uvítán hlaholem zvonů a bubnováním a ubytoval se na rynku v nádherném domě Lorenza Fiorone (zbouraná lékárna U Bílého lva).
Karel Albert se nechal začátkem prosince 1741 prohlásit dědičným českým králem. Jeho bavorsko- francouzská jízda procházela Příbramí kolem Vánoc a pro důstojníky byla za přítomnosti příbramského magistrátu uspořádána na Svaté Hoře hostina.
V létě 1742 uzavřela Marie Terezie mír s pruským králem a 12. května 1743 byla v Praze korunována českou královnou. Příbramští doufali, že při zpáteční cestě do Vídně zavítá do Příbrami a na Svatou Horu, ale rozhodla se jet nejkratší cestou do Milína. 16. června 1743 ji tam jeli členové příbramského magistrátu uvítat. Královna však nevystoupila z kočáru ani kvůli svatohorskému superiorovi. Společně se svým chotěm Františkem Lotrinským čekala, než služebníci přepřáhnou objednané koně, a pak hned odjela. Zřejmě měla dobré informace, jak se její příbramští poddaní v onom přetěžkém roce 1741 zachovali. Mír pak trval jen krátce, v září 1743 začali Prusové ostřelovat Prahu a Příbramí zase procházela vyhladovělá vojska.