I když je Josef Špina v důchodovém věku, v obchodě je od rána do večera. Jeho jméno i život jsou s drogerii spjaty již několik desítek let. O tom, jaké byly začátky jeho podnikání i jak se vyrovnává s konkurencí supermarketů, jsme si povídali v našem rozhovoru.

Drogerie v Příbrami je spojená s vaším jménem už dlouhá léta, jak jste tehdy vůbec začínal?
Firma byla založena ke konci roku 1991, tuším v prosinci. Následně jsme prováděli rekonstrukci prodejny barvy–laky a papírnictví se otevíralo zcela nové. Provoz byl zahájen 4. dubna 1992. Začátky pochopitelně byly těžké, protože jsme neměli žádný kapitál. Během prvního roku jsme si museli půjčit hlavně na zásoby, které jsem musel odkoupit od drobného zboží. Půjčili jsme si šest milionů, které jsme potom spláceli. Dostali jsme na to pomoc od rozvojové banky. Tenkrát stát obdržel z USA peníze na podporu podnikání, také jsem se do tohoto programu přihlásil. Šlo o to, že za mě platili úroky, půjčené peníze jsem musel vrátit sám.

Jak jste se dostal k oboru drogerie?
Vyučil jsem se v něm. Jeden syn je vyučený v drobném zboží (papírnictví, hračky, sport), druhý v oboru drogerie, barvy-laky, fotokino. Když se dnes řekne, že je někdo drogista, tak si někdo myslí, že bere drogy. (směje se) Já jsem šel do učení v roce 1954 do Příbrami, Karlovo náměstí (Ryneček) do drogerie pana Šilhy. V té době nesměl dělat soukromník ve své drogerii, tak tam starý pan Šilha s paní Šilhovou dělali prodavače a na prodejnu byl dosazený pan Kašpar, který měl drogerii v Jincích. Po vyučení jsem přešel do Plzeňské ulice, kde vedoucího dělal pan Kořínek, který zároveň působil jako mezinárodní rozhodčí v hokeji. Tam jsem zakotvil až do odchodu na vojnu. Pak jsem přišel do drogerie, kde je i dnes. Chtěli mi ji hned dát na hrb, ale to jsem odmítl, protože v průběhu dvou let na vojně jsem z tohoto světa trochu vypadl. Nakonec jsem zastával pozici zástupce do doby, než šla jedna kolegyně na mateřskou. Vedoucím jsem se tedy stal asi po čtyřech letech, co jsem přišel z vojny.

Nechtěl jste podnikat i v jiném oboru?
Nerad dělám něco, čemu nerozumím. Takže určitě ne. Když něčemu nerozumíte, tak vás v tom může kdokoliv oblafnout.

Dnes jsou v módě hlavně nákupní centra a supermarkety, čím si myslíte, že může živnostník jako vy těmto řetězcům konkurovat?
Konkurence je velmi těžká. Přišel sem kapitál z Německa a Rakouska, který byl už velmi rozvinutý. Mají také výhodu, že si objednají sezonní zboží, třeba Velikonoce, Vánoce, školní sezona atd. Firmy jim dají zboží, po sezoně zaplatí, co prodali, a co zbylo, vrátí zpět. To u nás není. My si objednáme zboží a to, co neprodáme, máme do dalšího roku. Musíme být v tomhle opatrní, oni v tomto mají velkou výhodu. Jinak konkurenci nevidím ve zboží, ale v parkovacích místech. Příbram jako taková, Pražská ulice a Dlouhá ulice, to všechno je natřískané auty. Zákazník zpohodlněl, a když není parkoviště, tak je to špatné. Nám by hodně pomohlo, kdyby se pro parkování zpoplatnila Dlouhá ulice. Spočítal jsem to přibližně na padesát míst. Vím, že je to těžké, že by se zase ozvali třeba z kanceláří, kde mají parkovat. Zákazník si u nás koupí třeba primalex, ale neponese ho k nemocnici, kde parkuje zdarma.

Je dnes samostatné podnikání lehčí, nebo těžší, než v dobách vašich začátků?
Tak v něčem je to dnes i lehčí. Dřív se museli shánět dodavatelé. Dneska jsou velkoobchody ustálené. Dřív dalo hrozně práce udělat objednávky. Člověk musel projít regály a podle toho doobjednat, to dalo hrozně práce. Nyní jsme v řetězci Teta, kde si na počítači nastavíte, že pokud vám například klesnou zásoby pod tři, tak vám druhý den přijde, dejme tomu, pět kusů daného zboží. Vy se pak nemusíte o nic starat.

Jaké výhody a nevýhody vám přináší právě to, že jste členy nákupní aliance?
I když zjistíte, že nějaký dodavatel doveze levnější zboží, nemůžete od něj vzít, ale máte povinný sortiment, který musíte brát od vašeho řetězce. Na druhou stranu za nás dělají reklamu, připravují čtrnáctidenní akce apod. To je výborná věc. Rabat je sice menší, ale zase se to dožene množstvím prodaného zboží v akci.

Prý se chystáte i v dnešní nelehké době otevřít novou prodejnu, kdy a kde to bude?
Ano, nyní máme v plánu provést v nejbližší možné době rekonstrukci prodejny TeTa v Dobříši a v budoucnu se rýsuje otevření nového obchodu. Z hlediska našeho to bude v novém regionu, ale s ohledem na konkurenci vám nic dalšího neprozradím.

Kdo nyní vede společnost? Už jste předal žezlo svým synům?
Určitě, vedou to oba a mají rozdělené. Já působím jako důchodce (s úsměvem), ale jsem tam i tak od rána do večera. Hlavně zavážím autem prodejny na sídlišti a v Dobříši, protože nedisponují tak dobrými skladovacími podmínkami. Jinak spíš jen dohlížím. Občas po synech zhasnu. (směje se) Mně v kanceláři vždycky stačila jenom lampička, ale oni jsou zvyklí mít rozsvícené zářivky celý den.

Již dlouhou dobu organizuje vaše společnost vánoční ohňostroj, ten byl vloni ale jinde a bez vaší účasti. Jak to bude o letošních Vánocích?
S ohňostrojem nadále počítáme, loňský rok jsme po 19 letech prvně vynechali z důvodu rekonstrukce náměstí T. G. Masaryka.

Několik let jste byl členem zastupitelstva, jak tuto dobu hodnotíte?
Je pravda, že jsem byl čtyři volební období v politice. To první období i jako radní, poté zastupitel. Už toho bylo dost, jsem rád, že už v tom nejsem. Vzhledem ke svému věku bych se do politiky již nevrátil.


Martin Janota