Vaše sdružení říká, že přístup ke sdělovaným informacím je obtížný a podíl občanů na správě obcí a regionů je nízký. V čem tkví podle vás důvod?
Zkušení komunální politici a úředníci vědí, že čím méně informací zveřejní, tím méně budou „obtěžováni“ připomínkami. Podle 5 odst. 1 a 2 zákona č. 106/1999 Sb. toho moc zveřejňovat nemusí. Nedostatečně informovaný občan se na správě obce prakticky podílet nemůže. Dobrý manažer veřejné správy by měl občanům informace „vnucovat“ , o zpětnou vazbu prosit.

Občanské sdružení provozuje Národní databázi občanských podnětů, kterou lze najít na webu www.podnety.cz. Jak vážně ji berou občané a jak vážně pak příslušní regionální politici?
Jak už jsem naznačila. Politici a úředníci zřídkakdy žádají občany, že o jejich podněty k nápravě stavu opravdu stojí. Pokud to občas někdy udělají, mají problém s transparentností. Jsou-li odvážní a texty podnětů či žádostí o informace zveřejní, tak nepřehledně. Občané se o existenci projektu Národní databáze občanských podnětů (NDOP) dozvídají převážně z jediného zdroje – od členů občanského sdružení Podněty.cz. Sotva ji mohou brát vážně, když ji před nimi politici utajují a o „vyvěšených“ podnětech tvrdí, že jsou „nelegální“.

Jak funguje systém předání a řešení podnětu?
Občan napíše svůj podnět do jednoduchého internetového formuláře. Regionální administrátor NDOP podnět zatřídí (podle dvanácti parametrů) a zveřejní. Tohle by mělo kompetentním institucím stačit. K dispozici mají „třídičku“ a důležitý podnět oddělí od méně důležitých během několika vteřin.
Databáze je však prozatím „ilegální“, a proto musí někdo text podnětu z webové stránky okopírovat a poslat ho kompetentní instituci mailem. Tento „zákonný“ způsob podání podnětu už obce a kraje ignorovat nesmí. Řešení však oznamují autorům podnětů doporučeným dopisem - což je dost nákladné. Těm by stačilo, kdyby jim úroveň realizace oznámili předvyplněným formulářem, na který vede odkaz z posledního řádku textu „vyvěšeného“ podnětu. „Hlášení“ se vzápětí objeví na internetu. I takové informace vtahují občany do procesů spojených se správou měst, obcí, regionů a států.

Kolik podnětů evidujete z Příbrami či Příbramska? Jak byly řešeny?
Na Příbramsku teprve začínáme. Města Příbrami se aktuálně týká jen 14 podnětů, například zveřejnění koaliční smlouvy, vytvoření etického kodexu, prevence vzniku nelegálních skládek a další. Zpětnou vazbu evidujeme pouze u dvou podaných podnětů. Lépe je na tom např. Český Krumlov (978 podnětů) nebo Holešov (185 podnětů). Problém je v tom, že takových podání je málo. Občané musí pod textem „řádného“ podání podnětu uvést svoje jméno. Většina z nich má už zase z čehosi strach.

Jakou máte zkušenost s regionálními politiky? Mají tendenci informace spíše zatajovat a zveřejňovat jen ty ze zákona povinné, nebo jsou otevřenější?
Povinné informace zveřejňovat musí. Tlaky na otevřenost veřejné správy však sílí. Pokud obce či kraje informace neposkytnou, zveřejní je nakonec někdo jiný. Internetová databáze občanských podnětů je toho příkladem. Starosta nešvary v obci neutají, zveřejní-li je občané na www.podnety.cz . Je to velice snadné.

Které radnice ve středočeském kraji lze podle vás považovat za ukázku otevřenosti?
Na tuto otázku „třídička“ podnětů prozatím asi neodpoví. Středočeský kraj je projektem NDOP téměř nedotčený. Náš dialog však možná pár aktivních občanů, zastupitelů anebo přímo pana hejtmana k čemusi inspiruje.


sdb